Mravenci inspirovali vědce k vytvoření robotů. Můžou překonat i mnohem sofistikovanější a větší stroje

26. červenec 2019

Robotí mravenci, stejně jako jejich živá předloha, nejsou jednotlivě příliš inteligentní ani výkonní. Dokážou spolu ale komunikovat a spolupracovat. Jejich výhodou je navíc snadná a rychlá sériová výroba. Podle švýcarských vývojářů tak můžou předčit i mnohem větší a důmyslnější stroje.

Laser a umělá inteligence bojují proti lososím parazitům

Malý losos

Nedosahuje ani dvou centimetrů a přesto každoročně způsobuje škody ve výši stovek milionů eur. Bojují proti ní rybáři od Norska přes Kanadu až po Chile. Řeč je o mořské vši, která napadá hlavně lososy. Norský vynálezce Esben Beck našel způsob, jak tohoto parazita elegantně zneškodnit – pomocí laseru a umělé inteligence.

„Když tito malí roboti spojí své síly, dosáhnou sofistikovanosti a komplexnosti velkých robotů. A navíc je v budoucnu uvidíme dělat věci, které velký robot nezvládne. Můžete si například představit, jak jich stovky vypustíme do nějaké oblasti, kde mají najít cíl. Tím, že mezi sebou komunikují, se jim to podaří mnohem rychleji,“ uvedla vedoucí výzkumu Jamie Paiková. O úspěchů Jamie a jejích kolegů ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne informoval prestižní časopis Nature.  

Roboti na první pohled mravence nepřipomínají. Tvoří je tenké plátky osazené senzory, elektronikou a mechanickými součástkami. Po složení těchto plátků vznikne jakýsi tvar T, připomínající trojcípou hvězdu. I proto jim výzkumníci říkají triboti.

„Roboty složíme vlastně jako origami, do trojrozměrného tvaru. Váží pouhých 10 gramů a dají se snadno sériově vyrábět,“ popisuje vývojář Zhenishbek Zakhypov. 

I když se nejedná o elektronické kopie živých mravenců, vývojáři se u těchto bezobratlých inspirovali například při řešení pohybu. Jako vzor jim posloužil mravenec rodu Odontomachus. Ten totiž při útěku před nepřítelem prudce sklapne kusadla, což ho doslova katapultuje pryč.

Podobný mechanismus tak vývojáři zabudovali i do robotů ze švýcarské dílny, kteří se umí pohybovat až pěti různými způsoby. Od horizontálních a vertikálních skoků, přes přeskočení konkrétní překážky, až po chůzi po terénu nebo rovině. 

V robotické misi má každý svou roli

„Stejně jako mravenci, i tito roboti můžou mít různé role, můžeme jim přidělit rozdílné úkoly. Můžou být naprogramováni jako vůdci, koordinátoři, dělníci nebo následovníci. A to nám umožnuje studovat různé scénáře, třeba jak manipulují s objekty nebo společně překonávají překážky,“ říká Zakhypov. 

„První budovu na Marsu postaví roboti, naprogramovaní jako termiti,“ říká spoluautor návrhu

03552442.jpeg

Kolem roku 2030 má NASA v plánu vyslat na Mars první skupinu výzkumníků, kteří tu stráví celkem 500 dní. Nedávno zveřejnila projekty 30 finalistů architektonické soutěže, jejíž vítěz navrhne první marťanský obytný prostor. Jedním z nich je londýnská firma Foster+Partners založená Normanem Fosterem, architektem londýnské „okurky“ nebo Mostu milénia. Na jejím návrhu pracoval i český architekt Josef Musil.

Robotická mise by tak mohla vypadat následovně: Když robot průzkumník narazí na nějaké překážky, informuje o nich zbytek skupiny. Mezitím robot vůdce zadává pokyny a roboti dělníci se shromažďují, aby společnými silami překážku odstranili. Podle vývojářů mají roboti na rozdíl od skutečných mravenců tu výhodu, že svou roli mohou téměř okamžitě změnit. V terénu jsou tak během chvíle schopni nahradit ty členy robotické mise, kteří se ztratili nebo porouchali. 

„Díky své jedinečné kolektivní inteligenci mohou malí robotičtí mravenci prokázat lepší pžizpůsobivost neznámému prostředí, a tím určité mise zvládnout mnohem lépe než velcí roboti,“ uzavírá Jamie Paiková.  

autor: Tereza Šťastná
Spustit audio

Související