Laser a umělá inteligence bojují proti lososím parazitům

Malý losos
Malý losos

Nedosahuje ani dvou centimetrů a přesto každoročně způsobuje škody ve výši stovek milionů eur. Bojují proti ní rybáři od Norska přes Kanadu až po Chile. Řeč je o mořské vši, která napadá hlavně lososy. Norský vynálezce Esben Beck našel způsob, jak tohoto parazita elegantně zneškodnit – pomocí laseru a umělé inteligence.

Pro lososy ve volné přírodě nepředstavovaly mořské vši dlouho žádné zvláštní riziko. Problém nastal ve chvíli, kdy začalo přibývat lososích farem – tedy míst, kde se lososi chovají ve velkém. Vysoká koncentrace ryb na jednom místě vytvořila ideální podmínky pro rozmnožení tohoto drobného parazita a ten pak začal ohrožovat nejen lososy v sádkách, ale i ty divoké, kteří kolem pouze proplouvají.

Lososi se zmenšují. Samečci už to mají i dědičné

Tah lososů v kanadské řece Adams

Finští vědci zjistili, že samečci volně žijících lososů jsou čím dál menší a že to už mají zapsáno i v genech. Studie vzorků těchto ryb ze severofinské řeky Teno z posledních čtyřiceti let odhalila evoluci při činu.

Současná situace je ekologicky i ekonomicky neudržitelná. Jenom v Norsku způsobí přemnožený parazit rybářům každoročně škody ve výši 500 milionů eur.

Tradiční metody jsou na parazita krátké

Není proto divu, že se do boje s mořskou vší pustilo hned několik vědeckých týmů z různých oborů. „Těch iniciativ je opravdu hodně. Jednak v oblasti medicíny: vyvinout nový chemický přípravek ale obvykle trvá osm až deset let. Další možností je přimíchat lososům něco do krmiva – opět s cílem zvýšit jejich odolnost. A pak jsou tu samozřejmě i mechanické způsoby odstraňování parazitů,“ přibližuje John Arne Breivik, ředitel norské firmy, která v tomto oboru podniká.

Jednou z mechanických metod je například omývání lososů proudem teplé vody. Jakákoli manipulace s rybami stejně jako použití chemie ale samozřejmě jejich zdraví neprospívá. Ani jeden z uvedených způsobů tak není zcela ideální. S netradičním řešením před několika lety přišel norský vynálezce Esben Beck. V roce 2014 představil technologii založenou na umělé inteligenci a laseru.

Jeho průlomový nápad ocenil i Evropský patentový úřad, když ho nominoval na cenu Evropský vynálezce roku. Beck vytvořil speciálního robota, který se ponoří přímo do sádky s rybami. „Dokáže identifikovat mořské vši přisáté na těle ryb. Losos je pořád v pohybu. Musí – aby se okysličil. Díky tomu můžeme zůstat s naším robotem na jednom místě. Skenujeme proplouvající lososy, hledáme parazity, a když kamerový systém pomocí rozpoznávání obrazu identifikuje mořskou veš, dá pokyn k vystřelení laserového paprsku a ten parazita okamžitě zabije.“

Je pravda, že to zní trošku jako sci-fi: robot vystřelující paprsky laseru po lososech. Ale technologie prý funguje bezvadně. Paprsek laseru během zlomku sekundy usmrtí parazita a lososovi přitom nijak neublíží.

300 robotů už pracuje   

Od roku 2014 bylo sestrojeno na 300 takovýchto robotů. Využívají je producenti lososů v Norsku, ve Velké Británii a na Faerských ostrovech. Podle Becka fungují jeho roboti velmi spolehlivě, počet parazitů dokážou zredukovat o 50 – 70 %. Jejich výhodou je ovládání na dálku, z řídícího centra.

Vědci varují před průmyslovým chovem chobotnic. Na farmách trpí tak, že pojídají vlastní chapadla

chobotnice

Celosvětově rostoucí poptávka po chobotnicích urychluje vývoj chobotnicových farem. Jejich chov ale není ekologicky udržitelný. Navíc jsou chobotnice příliš inteligentní. Z nudy bude docházet ke kanibalismu a sebepoškozování. Řada světových odborníků vydala výzvu, aby podnikatelé od plánů na velkochov chobotnic upustili.

„Díky tomu můžeme systém rozpoznávání obrazu zdokonalovat, aniž bychom přitom roboty vyndávali z vody. Kdykoli máme nový, důvěryhodný soubor dat, můžeme ho hned vyzkoušet na jedné z lokalit – a když to funguje, tak aktualizaci použijeme i u všech ostatních robotů.“ Identifikace parazitů pomocí rozpoznávání obrazu se tak neustále zdokonaluje.

V nejbližší budoucnosti plánuje vynálezce rozšířit schopnosti svého podvodního robota. Ten by měl nově sbírat a vyhodnocovat také informace o počtu lososů v sádce, o jejich váze a dokonce zdravotním stavu. Chovatel by tak mohl přímo z kontrolního centra na svém počítači sledovat, jak se jeho rybám daří. 

Článek byl napsán pro Týdeník rozhlas.

Spustit audio
autor: Filip Rambousek

Související