Klíšťata a roztoči jsou blízcí příbuzní
Přírodovědci z Bristolu a Londýna zjistili, že roztoči a klíšťata jsou blízcí příbuzní. Ze zkamenělin víme, že členovci, ke kterým obě tyto skupiny patří, jsou největší a nejrozmanitější živočišnou skupinou na planetě. Žijí tu nejméně půl miliardy let.
Čím je dán evoluční úspěch členovců a proč se rozdělili do tak různorodých skupin, je pro vědce zatím záhadou. Právě proto vědce zajímá jejich dědičná informace. Zprávu o příbuznosti roztočů a klíšťat vědci zveřejnili v časopise Nature Communications. Museli kvůli ní přečíst genetický kód 10 druhů roztočů a 11 druhů klíšťat.
Do počítačového modelu evolučního stromu, který ukazuje příbuznost jednotlivých druhů roztočů a klíšťat, dokážou vědci zařadit i druhy, které žily v prvohorách: „Dostáváme se třeba až 500 milionů let zpátky, kdy vznikaly tělní plány, říká se tomu kambrická exploze, a brzy poté vznikaly tyto skupiny,“ vysvětluje parazitolog a evoluční biolog Vladimír Hampl.
Evoluční experiment
To, do jaké podoby se vyvinuli členovci včetně roztočů a klíšťat je podle něj dáno souhrou náhody, vlivem prostředí a společenství, v němž tito živočichové žijí a spolupracují, nebo si konkurují.
„Na evoluci je zajímavé, že je to jedna cesta. V každé chvíli se díky náhodě mohla vydat trochu jinak, ale my vidíme jen výsledek jedné cesty,“ vysvětluje Hampl. „Je to jeden úžasný velký experiment a ten vede k tomu, že se na naší planetě zafixovaly určité vývojové skupiny,“ dodává parazitolog a biochemik Libor Grubhoffer.
Dřív byli vědci přesvědčení, že největší skupinou členovců na světě jsou pavoukovci – známe zatím 48 tisíc popsaných druhů. Společná skupina 42 tisíc druhů roztočů a kolem 900 druhů klíšťat jim teď, zdá se, úspěšností zdatně konkuruje.
Spolu se řadí do podkmene klepítkatců, první pár končetin zvaný klepítka používají nejčastěji ke konzumaci potravy. „Celá ta skupina se ukázala jako velice životaschopná a vývojový evoluční experiment na nich pokračuje až dosud,“ říká profesor Grubhoffer.
Prapředek z kambria
Vytváření evolučního stromu by mohlo vědce přivést k poznatkům o společném prapředkovi klíšťat a roztočů, který nesál krev. To je pro výzkum atraktivní možnost a některé skupiny parazitologů ve světě se jím zabývají. Podle profesora Grubhoffera jsou už tomuto živočichovi na stopě.
„Podle mladších paleontologických nálezů starých 150-200 milionů let klíšťata už sála na dinosaurech, společný předek pochází tedy z ještě starší doby,“ uvádí vědec. Dinosauří klíště rodu Corios se našlo ve zkamenělinách v oblasti amerického státu Ohio.
„Muselo to být klíště – silák,” odhaduje Vladimír Hampl s poukazem na to, že dinosaurus měl tlustou kůži. Libor Grubhoffer připomíná, že klíšťata se vždy specializují na konkrétního hostitele, včetně krokodýlů, ještěrek nebo želv. Zkoumat například tropické druhy klíšťat je proto pro badatele těžší než pozorovat zdejší klíšťata, která si vědci můžou chovat na morčatech nebo myších.
Vypnuté geny
Potíží při hledání souvislostí mezi jednotlivým druhy klíšťat a roztočů byla velká početnost druhů roztočů. Nakonec se ale autorům studie podařilo statistické propočty zvládnout. Zatím není jasné, zda nové poznatky o klíšťatech a jejich příbuzných povedou vědci k záměru geneticky modifikovat klíště, abychom se vyhnuli infekcím, zvláště pak lymské borelióze.
U klíšťat se dají snadno vypínat geny a zároveň sledovat příslušné morfologické změny. „Potřebujeme vědět, že když vypneme gen, něco zásadního se stane, například zda samičky nejsou schopné vyklást vajíčka nebo nechat je dozrát,“ říká profesor Grubhoffer. Geneticky modifikované klíště zatím není na pořadu dne.
Možnost připravit geneticky modifikované klíště se ale dál nabízí i díky zkušenosti s výzkumem komárů, kteří přenášejí malárii. Vědci hledají geny, které ovlivňují schopnost přenášet patogeny, coby původce infekčních nákaz.
100 let sběru klíšťat
V americké Pensylvánii entomologové právě zveřejnili výsledky velké srovnávací stude klíšťat za posledních 100 let. Je založená na občanské vědě, veřejnost tam už od začátku 20. století přináší vzorky klíšťat do místního muzea.
Ze studie mimo jiné plyne, že zatímco v 60. letech klíšťat, která přenášejí lymskou boreliózu, v Pensylvánii moc nebylo, od roku 2000 tam onemocnělo touto chorobou nejvíc lidí ze všech amerických států. Podle vědců to souvisí s klimatickou změnou a také snazším hospodařením v krajině. Například s kácením stromů v oblastech, kde je hostitelem klíšťat spárkatá zvěř.
Poslechněte si celou Laboratoř, ve které parazitologové Libor Grubhoffer a Vladimír Hampl a herec Otakar Brousek debatují také o neposekané trávě.
Související
-
Nová hypotéza o vzniku života na planetě: mohl začít v menších rybníčcích
O vzniku života v kalužích, vlivu amazonských mikrobů na klima a noční proměně bakterií. Hosté: hydrobiolog Adam Petrusek, biolog Petr Svoboda, herec a moderátor Jan Kraus
-
Motýlům svědčí louky u lesa, na polích se neuživí
O námluvách motýlů, jejich DNA v květech a důvodech, proč potřebují les. Debatují biologové Ondřej Sedláček a Lukáš Čížek a herec Lumír Olšovský.
-
Termiti chrání tropický les před suchem, zjistili vědci
O zásluhách termitů v tropickém lese, obraně obilnin proti škůdcům a pomalejší evoluci všežravců mluví entomologové V. Novotný, J. Šobotník a herečka M. Hudečková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
