Nové antibiotikum ze žáby? Vědci zkoumají účinné látky asijského skokana

Žáby žijí na planetě přes dvěstě milionů let. Osídlily různodé prostředí od džungle až po les v subpolárním pásmu, některé druhy dokonce i poušť. Přežily klimatické výkyvy i velká vymírání.

K tomu, že zvládly prostředí plné mikrobů, jako jsou třeba bažinaté oblasti, přispěly jejich vlastní biologicky aktivní látky, které vylučují kůží. V předběžných laboratorních testech uspěly. 

„Vědci jemně modifikovali složení látky, aby posílili její baktericidní účinky nebo aby nepůsobila na užitečný mikrobiom,“ upozorňuje herpetolog Jiří Moravec. Cesta k definitivnímu léku ale bývá dlouhá.

Herpetolog Jiří Moravec, moderátorka Martina Mašková, herečka Kamila Špráchalová a herpetolog Václav Gvoždík v pořadu Laboratoř|foto:Vendula Menclová, Český rozhlas Plus

Příbuzná skokanů

Žába Odorrana andersonii, z níž potenciální antibiotikum pochází, je příbuzná nám dobře známým skokanům. Stylem života se ale od nich liší. „Je spíš arboreální, leze po stromech,“ říká Václav Gvoždík.

Z Afriky zná vědec její příbuznou z rodu Amnirana, která rovněž vydává nepříjemný odér. „Když ji chytnete, je lepkavá, zalepí vám prsty, případné oděrky na rukou vás začnou pálit,“ popisuje badatel. 

Biologicky aktivní látky produkují i středoevropské kuňky. Mohou vyvolat stahování hladkého svalstva nebo rychlejší růst buněk.

„Žáby musí projít životem se zdravou kůží,“ dodává Moravec. Připomíná, že žáby mají i takzvané kožní dýchání, tedy že přes kůži přijímají vzdušný kyslík.

Jak evolučně staří jsou čtyřnožci? Pomůžou nám žáby k novým antibiotikům? Jak na obojživelníky působí silniční sůl? Moderuje Martina Mašková. Debatují herpetologové Václav Gvoždík a Jiří Moravec, spoluúčinkuje herečka Kamila Špráchalová.