Nová hypotéza o vzniku života na planetě: mohl začít v menších rybníčcích

29. duben 2019

Nová studie amerického institutu MIT přichází s úvahou, že se život na naší planetě nemusel zrodit v oceánu, ale spíš v menších jezírkách, rybníčcích či kalužích. Tam se totiž mohl ve vyšších koncentracích udržet dusík, klíčová chemikálie potřebná pro vznik života.

Autoři studie přicházejí s hypotézou, že ke vzniku života na planetě přispělo spojení dusíku s oxidem uhličitým z horkých pramenů anebo dokonce s RNA důležitou pro tvorbu bílkovin, základních stavebních kamenů našeho těla. 

Studie se proto zabývá oxidy dusíku, jejich existencí a koncentraci v různých částech oceánu. Svůj článek vědci publikovali v odborném časopise Geochemistry, Geophysics, Geosystems.

Rozpuštěný a vypuštěný dusík

O tom, co se dělo na planetě před vznikem života na Zemi, můžeme spíš jen spekulovat. Vědci se ale shodují na tom, že předpokladem zrodu života byl vznik složitějších organických látek. Právě k tomu byl dusík potřeba.

Rybník s lekníny je dnes vysychající louže

Hydrobiolog Adam Petrusek zdůrazňuje, že plynný dusík je velmi málo reaktivní, je třeba ho dostat do vody. „Při vzniku života bylo třeba splnit řadu podmínek, jedna z nich byla, aby byl rozpuštěný dusík v pradávných vodách v  dostupné formě,“ vysvětluje vědec.

Autoři studie z MIT tvrdí, že dřívější odhady obsahu dusíku v mořích v době vzniku života byly nadhodnocené. V moři bylo nejspíš dusíku méně a v návaznosti na to přišli vědci s myšlenkou, že žádoucích koncentrací pro vznik života bylo možné dosáhnout v mělkých loužích.

„Úvah, kde vznikl život, je celá řada, některé z nich se vylučují a těžko říct, která z nich je správná,“ upozorňuje molekulární genetik Petr Svoboda. Za časově méně pravděpodobnou hypotézu vzniku života považuje reakci dusíku s RNA, což je poměrně komplikovaná sloučenina. Přínos studie vidí spíš v úvaze o alternativních místech, kde mohl začít život.

Svět ve vedlejším rybníčku

Kdyby se potvrdila varianta, že život nezačal v oceánu, ale v mělkých rybníčcích, nebyl by to z pohledu vědců tak nečekaný objev. Pokud vznikl nějaký prvotní život v jednom rybníčku, stálo by ale podle nich za to zjistit, co se dělo v rybníčku vedlejším.

Naše dědičná kopírka je velmi výkonná, tvrdí vědci

DNA (ilustrační foto)

Badatelé z floridské státní univerzity rozluštili záhadu, která trápila jejich kolegy desítky let. Hledali a našli v dědičné informaci myší úseky, které řídí její kopírování. Přišli také na to, že klíčový je čas, kdy se duplikát tvoří.

„Je zajímavé si představovat, kdyby se to stalo na pevnině, kde bylo mnoho takových louží a každá z nich byla samostatnou laboratoří,“ uvažuje Petrusek.

V době před zhruba 3,8 miliardami let, do níž vědci kladou prapočátky života na Zemi, bylo podle odhadu autorů studie na planetě jen velmi málo mělkých rybníčků a jezer o rozloze kolem 500 kilometrů čtverečních.

Kyslík jako jed

V našich představách je důležitým prvkem pro život kyslík. Jenže v době vzniku života tu být nemohl, život by ničil, oxidoval. Kyslík začaly až mnohem později produkovat sinice jako odpad při fotosyntéze.

„Pro vznikající život mohl být jedovatý kyslík. Řada organismů dodnes nedokáže žit v prostředí kyslíku,“ připomíná Petr Svoboda. Dnes my živočichové kyslík většinou potřebujeme, díky němu získává tělo energii. Dusík je pro změnu nezbytnou součástí bílkovin v našem těle.

Oxidy dusíku máme zvláště ve městech spojeny s negativními účinky na lidské zdraví. Vznikají při spalování fosilních paliv i jako odpad z aut. Díky tomu, že jsou ve vodě rozpustné, ale mohly být u počátků života na planetě.

Erupce sopky Eyjafjallajökull

„Vznikají například při sopečných erupcích, nebo když udeří blesk, obojí mohlo být na planetě častější než dnes. Je to taková energie, že molekulu rozštípe, pak se na ní chytí kyslík,“ vysvětluje Petrusek.

Úvahu o zdrojích dusíku při vzniku života považuje za velmi relevantní. „Otázkou je, kde základ života mohl vzniknout, ale ne jestli to bylo v louži nebo v oceánu, ale jestli to bylo v horkém prameni nebo mezi vrstvami studeného jílu,“ dodává hydrobiolog.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které hydrobiolog Adam Petrusek, molekulární biolog Petr Svoboda a herec a moderátor Jan Kraus debatují také o vlivu amazonských mikrobů na klima a noční proměně bakterií.

Spustit audio

Související