Lososi se zmenšují. Samečci už to mají i dědičné

Evoluci většinou vnímáme jako dlouhodobý jev, který trvá miliony let. V tomto případě autoři studie věděli, že velikost těla lososů souvisí s časem dospívání a zaměřili se na geny, které ho určují.

„Je možné najít modely, na kterých můžeme studovat velmi rychlou evoluci,“ chválí metodu molekulární genetik Václav Pačes.

Vědci z několika finských pracovišť zkoumali přes 150 tisíc vzorků lososů z řeky Teno. Vycházeli přitom z databáze úlovků amatérských rybářů od 70. let do současnosti.

Vlivný gen

Malí lososi |foto: Václav Sojka

U velikosti těla lososů to nefunguje tak, jako v Alence v říši divů, kde se hlavní hrdinka zmenšovala poté, co vypila nápoj z nalezené lahvičky, a zvětšovala se po snědení koláčku. Variantu genu, která ovlivňuje čas dospívání, už v sobě finští lososi měli.

K tomu, že se uplatnila, podle evolučního biologa Karla Janka přispěla spíš změna podmínek, v nichž ryby žily. „Je to jedna z mála prací, kde se podařilo identifikovat jediný gen, který má takový vliv na fenotyp, na vzhled organismu,“ vyzdvihuje vědec.

Co mohlo způsobit změnu doby dospívání, tedy i zmenšování těla samečků lososů, se zatím neví. „Autoři studie se domnívají, že to souvisí se situací v moři, kam se ryby jedou po vykulení (z jiker) vykrmit a dospět,“ říká Karel Janko.

Otázka k výzkumu zní, zda se v moři mladým samečkům lososů vyplatí nebo nevyplatí dospívat rychleji. Než se dočkají rozmnožování, může je sežrat predátor.

Dilema šlechtitelů

Změny v genech finských lososů se dají přirovnat k situaci při šlechtění chovných zvířat: „Tady byl šlechtitel nahrazen přirozenou nebo polopřirozenou selekcí. Mohlo to být něco, co souvisí s mořem nebo s lidským lovem,“ míní Karel Janko.

Anglický dlouhorohý býk|foto: Creative Commons Attribution 3.0 Unported, dave leicuk

Vědci upozorňují na rizikovost výběru chovných zvířat jen podle velikosti či jiných vnějších znaků. Příkladem je výběr spermatu silných a zdravých býků k výlučnému umělému oplodnění krav.

„Tím se sice vnášejí do populace krav znaky, jako je masitost, ale zároveň nevíme, že selektujeme vlastnosti, geny, které nejsou výhodné,“ říká Václav Pačes.

Pozor na imunitu

Genetik uvádí příklad výzkumu telat v chovu, která neměla dostatečnou imunitu. Zjistilo se, že ve spermatu býčích šampionů špatně fungoval gen, který řídí produkci imunoglobulinů v kravském mlezivu.

Také u lososů a lidí jsou zřejmě velikost těla a imunita propojeny: „Gen, který ovlivňuje velikost lososů, u lidí souvisí s pohlavně vázanou autoimunitní chorobou,“ cituje ze studie Karel Janko.

Připomíná, že evolučně pocházíme z ryb a plejádu genů s nimi máme podobnou. „Pokud považujeme bahníky za ryby, my jako čtvernožci jsme vnitřní skupina ryb, jen jsme si žábry obrátili dovnitř a máme z nich plíce,“ dodává s mírnou nadsázkou vědec.

Poslechněte si celou Laboratoř, kde biologové Karel Janko a Václav Pačes a herečka Valérie Zawadská diskutují také o vlivu teplot na potemníky a otcovských instinktech goril.