Nebojme se akvakultury. Významně šetří přírodní zdroje, tvrdí hydrobiolog Ondřej Slavík
Jaký vliv mají změny klimatu na rybí společenstva? Jak ovlivňují jejich život látky rozpuštěné ve vodě? Hostem Magazínu Leonardo byl hydrobiolog a ekolog Ondřej Slavík z Katedry zoologie a rybářství Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze.
„V posledních 30 letech sice došlo ke zlepšení kvality vody v našich vodních tocích, ale třeba ke zlepšení břehových částí nedošlo. Odráží se zde nevhodný management péče o krajinu, vodní zdroje i o ryby, jejichž ochrana je nedostatečná.“
Například překážky ve vodním toku zabraňují rybám možnosti migrovat. „To je vážný problém, protože ryby potřebují být v určitém období na určitém místě pro příjem potravy, rozmnožování nebo úkryt. Neustále migrují proti proudu a po proudu, což překážky omezují.“
Dopady na rybí populaci mají také změny v teplotních a průtokových režimech přehrad a v tocích pod nimi. „Tato voda je v zimě teplá, nezamrzá, takže se tam stahují predátoři. Na jaře a v létě je zase voda příliš chladná, takže se tam ryby špatně rozmnožují.“
Léčiva nebo jejich metabolity, které projdou čistírnou vody, působí na zvířata podobně jako na nás. Jsou méně aktivní, méně přijímají potravu, ztrácejí přirozenou agresivitu, nejsou schopna dodržovat geneticky dané sociální chování, nevytvářejí hejna, neumí se bránit predátorům.
Ondřej Slavík
Významným faktorem, který ovlivňuje rybí společenstva, jsou látky, které do prostředí přinesl člověk.
„Celý proces začíná příjmem léku lidskou populací. Například konzumace antidepresiv neustále vzrůstá, a protože čistírny tyto látky neodkážou odstranit z vody, ovlivňují pak nejen ryby, ale i celou potravní pyramidu.“
Řešením je kromě odstranění těchto látek z vody také hledat alternativní přístupy k jejich užívání. „Nejlépe se jim vyhýbat nebo aspoň zmenšovat dávky.“
I když se v našich vodách začínají vyskytovat nové druhy ryb, nelze to přisuzovat globální změně klimatu. Většina těchto nových druhů sem byla dovezena v rámci nekontrolovaného importu v akvakultuře a chovu ryb.
Ondřej Slavík
Slavík je podle vlastních slov velkým příznivcem akvakultury. „Jde o metodický proces, jak produkovat ryby pro konzumaci. Zatímco extenzivní akvakultura jsou naše rybníky a rybniční hospodářství, tak intenzivní akvakultura vrací použitou vodu zpátky do systému.“
Pokud jsou dodrženy hygienické limity, není třeba se ryb vyprodukovaných v akvakulturách obávat. „Jde o nástroj, jak mírnit tlak lidské populace na přírodní zdroje.“
„Letos prvně v historii lidstva předstihla v globálním měřítku produkce akvakultury těžení zdrojů z divoké přírody. Je to významný mezník,“ upozornil hydrobiolog a ekolog Ondřej Slavík.
Související
-
Česko produkuje nejvíc sladkovodních ryb, ale jíme jich stále méně
Spotřeba ryb v Česku klesá. Zatímco před deseti lety jsme snědli téměř šest kilogramů rybího masa, předloni už to bylo o necelé kilo méně, uvedl Český statistický úřad.
-
Jak se žije lososům v norských mořských sádkách?
Norská firma Nordlaks vybavila své řídící centrum nejmodernější technikou, což umožňuje věnovat zvláštní péči každému jednotlivému lososovi.
-
Víte, že v konzervě označené jako „Sardinky“ můžete najít úplně jiné ryby?
Češi nejsou národem, který by ryby zrovna miloval. A když už si koupíte třeba sardinky v konzervě, tak určitě chcete vědět, co jíte. Jak to tedy je? Známe výsledky testů