Zuby mořských ryb z Izraele potvrzují starověké obchodní cesty
Nálezy rybích zubů z laguny u Sinajského poloostrova dokládají, že v těchto oblastech Středozemního moře se obchoduje s rybami už nejméně 3,5 tisíce let. Vzorky pocházely z archeologických nalezišť v různých oblastech Izraele od jihu až po Galilejské moře na severu.
Ryby, jejichž zuby vědci zkoumali, se jmenují pražmy a jsou i dnes běžně dostupné. „Ze Sinaje v Egyptě do jižní Levanty se dovážely zřejmě už od pozdní doby bronzové,“ vysvětluje hydrobiolog Adam Petrusek. Podle něj se dají tyto ryby snadno poznat. Na archeologických nalezištích je vědci objevili mimo jiné v místech, kam se ve starověku vyvážel odpad.
Známé obchodní trasy
Vzorky rybích zubů, které vědci zkoumali, dokládají, že tyto ryby žily ve slanější vodě. Díky studiu izotopů ze zubní skloviny vědci doložili, že na řadu míst dnešního Izraele se pražmy vozily z daleka. Tyto mořské ryby byly možná pro dovoz sušené a nasolené.
„Z nějakého důvodu bylo výhodné mít ryby dovezené obchodními cestami,“ uvádí hydrobiolog. O obchodních trasách, které zuby dokládají, archeologové většinou věděli díky nálezům výrobků, které používali starověcí obyvatelé středomořských oblastí:
„Levanta, Kannaán a zbytek Egypta spolu komunikovaly. Víme například, že z Egypta se vozily říční ryby docela daleko, přestože se mohly nachytat poblíž v moři,“ říká Petrusek. Tímto způsobem se podle něj ve starověku dovážel například nilský okoun.
Pražmy se tu chovají dodnes
Všechny vzorky ryb ze studie zveřejněné v časopise Scientific Reports pocházejí z laguny Bardawil poblíž delty Nilu. Vznik laguny vědci vysvětlují tím, že se na konci doby ledové stabilizovala hladina oceánu a mořské proudy vytvořily přírodní bariéru z nilských písků.
„Místo je mělké, prohřáté, téměř oddělené od moře a proto slanější. Je to vedle pouště, hodně se tam vypařuje voda a málo jí tam z moře přitéká,“ dodává hydrobiolog.
Čím mladší byla místa nálezu ryb, tím byly ryby z téže laguny menší. To je podle Adama Petruska dáno intenzivním rybolovem, podobně jako dnes. „Šlo o první známé pokusy využívat přirozené místo, kde bylo ryb hodně, takový mořský rybník,” dodává Petrusek. Podle něj se pražmy chovají v této oblasti dodnes.
Poslechněte si celou Laboratoř, kde hydrobiolog Adam Petrusek, neurofyziolog František Vyskočil a herec a režisér Ondřej Kepka diskutují také o slepé rybě ze Somálska a o mořských praještěrech.
Související
-
Mateřská láska jde u pavouků doslova až za hrob, tvrdí vědec Jaroslav Petr
Jak vzniká pavoučí síť a proč jsou tito živočichové pověstní kanibalismem? Proč jsou samečci vždy menší než samičky, které jsou tak „matky samoživitelky“?
-
Přispívá klimatická změna ke vzniku duševní choroby? Faktorů je mnohem víc, říká Cyril Höschl
Globální oteplování může vést k vyššímu počtu duševních onemocnění. Američtí vědci to zjistili z analýzy dat téměř dvou milionů lidí.
-
Kousek ráje na Blízkém východě. V Kurdistánu vznikl národní park i kampus české univerzity
Irácká provincie Autonomní Kurdistán už dlouho platí za symbol nevídané stability v oblasti. Proto sem pravidelně jezdí řada českých vědců. Více zjišťoval Ondřej Novák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
