Patří k nejmenším živočichům na světě. V oceánech ale ukládají miliony tun uhlíku
Nejmenší mnohobuněční obyvatelé oceánů výrazně přispívají ke schopnosti Antarktického oceánu ukládat uhlík. Tato oblast světa je důležitá pro ochranu planety před klimatickou změnou. Zásluhou zooplanktonu se tak ročně uloží 65 milionů tun uhlíku.
Oceány jsou důležité pro pohlcování uhlíku, který vypustíme do atmosféry. Velkou část ho dokážou absorbovat. Až 40 procent této absorpce připadá na Antarktický oceán.
Vědci si původně mysleli, že to, jak dobře dokáže oceán pojmout oxid uhličitý, souvisí spíš s gravitací, tedy s ukládáním mrtvé hmoty ze zooplanktonu.
Nově ale přišli na to, že důležité pro odstraňování emisí tohoto skleníkového plynu jsou i pohyby zooplanktonu z mělkého oceánu do hloubky pod 500 metrů, míří tam za potravou.
„Migruje hodně a často, každou noc, z hlubin do mělké vody a zpět,“ popisuje nejčastější pohyb zooplanktonu bioložka Zuzana Musilová, která studuje hlubokomořské ryby.
Nově se vědci zajímaly o dopad sezónní migrace na koloběh uhlíku. Zooplankton se přes léto drží u hladiny, v těle si ukládá lipidy, tedy tloustne, na zimu se pak stěhuje do hlubokých vrstev.
Ze studie vyplynulo, že drobní korýšci, včetně krillu, kterým se živí velryby, při takových přesunech fixují 94 procent uhlíku. Salpy, příbuzné obratlovců, se starají o zbylých 6 procent.
V poslední době se ale bohužel krill loví cíleně a pak se používá jako krmivo. To znamená potíž jak pro velryby, tak pro zmíněný „úklid“ emisí.
Nové trasy uhlíku
Díky uvedené studii vědci detailně popsali trasy uhlíku v oceánu. „Jsou důležité pro inventuru toho, jak uhlík cirkuluje po planetě,“ říká odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký.
„65 milionů tun uhlíku, to je asi 230 milionů tun CO2. To představuje součet emisí Mozambiku a Madagaskaru,“ doplňuje Kotecký.
Objem takto odstraněného uhlíku sice není enormní, ale význam přesto má. Mnohem více emisí pak uklízí fytoplankton.To jsou fotosyntetizující organismy, které si uhlík zabudovávají do svých těl.
Jak zooplankton ukládá uhlík? Proč se tresky od 90.let zmenšují? Kdy pěstování slávek prospívá biodiverzitě? Moderuje Martina Mašková. Debatují ichtyoložka Zuzana Musilová, odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký a environmentální influencerka Rozárie Haškovcová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
