Mohla by zachránit miliony lidských životů. Umělá inteligence bude monitorovat aktivní sopky

sopka na Novém Zélandu
sopka na Novém Zélandu

Nový systém Monitoring Unrest from Space (Mounts) představili němečtí experti. Funguje tak, že umělá inteligence vyhodnocuje satelitní snímky a dokáže včas zaznamenat signály napovídající blížící se erupci. Tím může zachránit až miliony lidí žijících v sopečných oblastech. Více než polovinu aktivních sopek totiž zatím žádné přístroje nesledují. 

Na blížící se erupci může upozornit hned několik varovných signálů. Od slabých zemětřesení, úniků plynů, změn teploty na různých místech sopky po změny jejího tvaru, protože se před erupcí „nafukuje“.

Na světě najdeme přibližně 1500 aktivních sopek. Každoročně jich vybuchne zhruba 85, mezi nimi někdy i takové, které se považují za vyhaslé nebo spící. Dokládá to třeba případ z roku 2008, kdy v Chile po 8000 letech vybuchla sopka Chaitén. Monitoring ale chybí i u těch vulkánů, kde lze erupce očekávat.

Podle vulkanologa Aleše Špičáka jsou podobné změny sice pozorovatelné i z povrchových observatoří, mnohem účinněji je ale umí zaznamenat družice. 

„Pozorování a dat je obrovské množství. Není myslitelné, aby je člověk dokázal rychle zpracovat a vynést nějaký interpretační výsledek.“ 

I proto se zpracování přenáší na počítačové systémy. Ty se pomocí strojového učení trénují nejdříve na simulovaných událostech. Stejně postupovali i němečtí experti: umělé inteligenci nejdříve předložili počítačem vygenerované obrazy napodobující skutečné satelitní snímky.

Efektivní a spolehlivý systém, který by informoval o tom, v jakém stádiu se konkrétní vulkán nachází, by měl obrovský přínos.
Aleš Špičák

Umělá inteligence siceještě neumí vyhodnotit všechny signály naznačující výbuch sopky, postupně by se to ale měla naučit. Výzkumníci už systém úspěšně otestovali také na reálných erupcích, například při výbuchu indonéského vulkánu Krakatoa v roce 2018. 

Pozemní monitoring je obtížný a drahý

„Je to finančně náročné. Nestačí jeden nebo dva pozorovací body osazené přístroji. Musí jich být víc. Vulkány navíc bývají špatně přístupné, terén je velmi strmý a aparatury v průběhu času velmi trpí. Proto je náročnost na jejich spolehlivost a fungování také velká,“ upřesňuje Špičák. 

V některých zemích, například v Indonésii, je aktivních sopek tolik, že nejsou prostředky na to je všechny monitorovat. A tak se důkladně hlídají jen ty, které představují riziko pro hustěji osídlené oblasti. 

Systém Mounts v tuto chvíli monitoruje 17 aktivních sopek, mezi nimi třeba i Popocatépetl v Mexiku nebo Etnu v Itálii. V budoucnu by se umělá inteligence měla zaměřit i na další aktivní vulkány. Časné rozpoznání a upozornění na blížící se erupci by podle Špičáka mohlo zachránit až stovky milionů lidí.

V blízkosti mnoha aktivních vulkánů se totiž nacházejí velká města. V Evropě například Neapol, v jižní Americe zase Mexiko City. „Efektivní a spolehlivý systém, který by informoval o tom, v jakém stádiu se konkrétní vulkán nachází, by byl velmi vítaný. Přínos takového systému by byl obrovský,“ uzavírá přední český vulkanolog Aleš Špičák. 

Spustit audio

Související