Seriál: Nadšení i obavy z umělé inteligence

Etické principy

Poměrně kontroverzním tématem je etika umělé inteligence. Zatím neexistují žádná jasně daná pravidla, a tak se technologické firmy řídí doporučujícími kodexy. To, co by neprošlo v USA nebo Evropě, tak může být jinde běžné.

Zákaz cestování pro špatné občany. Kontroverzní bodový systém většina Číňanů vítá, říká odborník

• Upravit
• Smazat

Čína zakázala milionům svých občanů cestovat. 17,5 milionu Číňanů si nesmí koupit letenku a 5,5 milionu ani jízdenku na rychlovlak. Podle analytika projektu Sinopsis Filipa Jirouše jde o lidi, kteří nebyli schopni splatit své dluhy nebo se nepodřídili rozhodnutí soudu a ocitli se tak na černé listině.

„Víme, že některé státy využívají umělou inteligenci neetickým způsobem. Stačí se podívat na Čínu a jejich systém sociálních kreditů,“ říká David Černý z Ústavu státu a práva, podle kterého jsou doporučující kodexy jen idealizovaným procesem hledání kompromisu.

Je třeba ale připomenout, že zodpovědné firmy z oblasti IT dělají mnohé pro to, aby byl přínos umělé inteligence pozitivní. „Máme šest hlavních etických principů pro vývoj umělé inteligence – spolehlivost, spravedlnost, bezpečnost, inkluzi, transparentnost a odpovědnost,“ popisuje Zsuzsana Matrai, ředitelka pro firemní záležitosti středoevropského zastoupení společnosti Microsoft.

Šestice největších hráčů na trhu dokonce před třemi lety založila sdružení Partnership on AI, které si klade za cíl sdílet své zkušenosti s ostatními firmami. Dnes má platforma na 80 členů.

Rozšířená inteligence nemá lékaře nahradit

Používání umělé inteligence v medicíně není žádnou novinkou. Odborníci ale upozorňují, že počítače nemají člověka nahradit. Svěřuje se jim převážně zpracovávání velkého množství dat, což lékaři ušetří rutinní práci, která by ho zdržovala od práce s pacientem.

Velká data v medicíně zaručí, že léčba bude fungovat, vysvětluje biofyzik

• Upravit
• Smazat

Umělá inteligence se dostává do všech oblastí našich životů, včetně zdravotnictví. O tom, jaké výhody pacientům může přinést vyhodnocování velkých objemů zdravotních dat, hovořil v Magazínu Leonardo biofyzik Petr Pančoška z Pittsburghské univerzity.

„Například při vyšetření močového sedimentu analyzátor vytvoří 500 snímků z každého vzorku. Jednotlivé snímky potom porovnává s databází obrázků a vyhodnocuje bílé krvinky, červené krvinky, epitelie a krystaly,“ vysvětluje primářka oddělení klinické biochemie v Thomayerově nemocnici Klára Bořecká.

Počítač tak označí lékařům snímky, kterým by se měly obzvlášť věnovat. „Laborantka potom ještě vyhodnocení kontroluje. Vesměs nám to velmi ušetří práci, protože mikroskopicky potom hodnotíme už jen vzorky, které se nám nějakým způsobem nezdají, nebo potřebujeme kontrolu,“ dodává Bořecká.

Stroje nahradí člověka

O tom, že některé pracovní pozice částečně nebo zcela nahradí umělá inteligence, prakticky nemůže být pochyb. Podle kybernetika Jana Romportla by si ale lidé, jejichž zaměstnání může být v ohrožení, neměli zoufat.

Algoritmy by měly pomáhat, ale ne rozhodovat, říká o umělé inteligenci v justici expert

• Upravit
• Smazat

Umělá inteligence a rozhodování prostřednictvím algoritmů pomalu proniká i do oblasti práva. Patří roboti do systému justice? A může mít umělá inteligence pozitivní dopad na soudní řízení?

„Myslím si, že lidé by měli začít hledat práci, která skutečně dává smysl jejich vlastnímu životu. Mohlo by to být něco, co stroj nikdy nenahradí, a to je právě přítomnost lidského elementu,“ říká.

Pozitivně vnímá i využití umělé inteligence při některých vyhodnocovacích procesech – například v rámci personalistiky a výběrových řízení. Dobře naprogramovaný počítač je totiž prý spravedlivější než člověk. Nikoho nediskriminuje a nikomu není subjektivně nakloněn.

Přesto by ale ani v této oblasti neměl člověk, coby nějaký ombudsman, zcela chybět. Tam, kde jsou dotčena práva člověka, musí být jiná osoba, ke které je možné si případně stěžovat.

Boty, botnety a deepfake…

Umělá inteligence, která se v mnoha jiných případech jeví jako pozitivní nástroj, může být samozřejmě také zneužita. Typickým příkladem je třeba šíření dezinformací a propagandy, které se dostává do rukou fiktivním uživatelům sociálních sítí – takzvaným botům. Ty jsou přitom pro lajka velmi často k nerozeznání od těch skutečných.

„Když se analyzovala kampaň před brexitem, tak 20 % všech příspěvků na Twitteru bylo vytvořeno boty,“ říká František Vrabel ze Semantic Vision. „Ještě máme termín botnety – to je skupina botů, které pracují v koordinaci, takže třeba imitují skutečné skupiny lidí. Ta dezinformace se pak z řady pohledů jeví jako skutečně pravdivá,“ dodává s tím, že mnoho lidí má za to, že když informaci sdílí více uživatelů, něco na tom přeci jen bude.

Jako další hrozbu, která by mohla zlikvidovat poslední zbytky naší důvěry, vidí odborníci technologii deep fake, která umí vytvořit snímek, na němž vkládá do úst známé osobnosti zcela smyšlený text.

Až o 90 % bezpečnější provoz

Budoucnost samořiditelných aut se jeví jako nevyhnutelná. Vědci proto aktuálně řeší velká etická dilemata, spojená s jejich provozem. Na rozdíl od člověka, který jedná instinktivně, se totiž stroj rozhoduje na základě naprogramovaného algoritmu.

Jak se z Norska stala elektromobilová velmoc? Téměř každé druhé auto pohání elektřina

• Upravit
• Smazat

Norové patří na vozovkách mezi ty řidiče, kteří při cestách nejčastěji využívají automobily s elektrickým pohonem. To, že se elektromobily v pětimilionové skandinávské zemi prosadily, přitom není žádná náhoda.

Odborníci se tedy snaží dojít k závěru, jak by takový ideální algoritmus měl vypadat. A protože není možné diskriminovat potenciální oběti na základě pohlaví, barvy pleti nebo věku, objevují se v návrzích i kritéria, jako je počet přátel na Facebooku.

„Újma se netýká jen těch lidí, kteří zemřou, ale i těch, kterým to třeba bude líto,“ vysvětluje filozof David Černý. Oponenti samozřejmě v souvislosti s touto myšlenkou mluví o diskriminaci lidí, kteří neholdují sociálním sítím. Morálně sporných situací je tedy v této oblasti skutečně mnoho.

Bude to jakýsi kompromis mezi etickou správností a přijatelností.
David Černý

Neoddiskutovatelným benefitem ale zůstává, že s autnomně řiditelnými dopravními prostředky by se bezpečnost na silnicích velmi výrazně zvýšila. Mluví se dokonce až o 93% snížení počtu nehod.