Algoritmy by měly pomáhat, ale ne rozhodovat, říká o umělé inteligenci v justici expert
Umělá inteligence a rozhodování prostřednictvím algoritmů pomalu proniká i do oblasti práva. Patří roboti do systému justice? A může mít umělá inteligence pozitivní dopad na soudní řízení?
„Jako ministerstvo hledáme využití pro algoritmy, ale s umělou inteligencí nejsme ani na začátku,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel odboru elektronizace justice při ministerstvu spravedlnosti Martin Richter.
Podle něj umělá inteligence bude jen pomocníkem justice, ale rozhodování musí být vždy pevně v rukou člověka. „Tedy někoho schopného vnímat také obecný význam spravedlnosti, etické rozměry a zohlednit to, co dopředu žádný program zohledňovat nemůže.“
Riziko je, že umělá inteligence, která by se učila na základě dat, které sbírá, bude přebírat špatná rozhodnutí a špatné lidské návyky, a pak z nich dělat závěry pro své výstupy. Proto vždy k informačním systémům přistupujeme s určitou rezervou, protože i oheň je dobrý sluha, ale špatný pán. Systémy proto směřujeme, aby pouze pomáhaly a nerozhodovaly.
Martin Richter
Ministerstvo na žádném programu zatím nepracuje. „Abychom se vůbec mohli bavit o nastavování takovýchto sofistikovaných nástrojů, je potřeba v první řadě elektronizovat justici. Momentálně jsme ve fázi, kdy jsou soudní spisy z velké části písemné, takže pro jakýkoliv software neviditelné.“
„Proto se zaměřujeme na elektronizaci justice. Tak budeme moci shromažďovat a vyhodnocovat data, případně na ně nasazovat software nebo neuronové sítě, které se učí samy. Výhoda bude ale i pro jednotlivé strany soudních řízení, které budou moci nahlížet do soudních spisů a lépe komunikovat se soudem,“ shrnul Martin Richter.
Riziko vidím v profilování osob předem, říká právník Klega
„Algoritmy se používají už dnes, například k vyhledávání judikátu... Podstatou je urychlení procesu soudního řízení a zjednodušení práce soudců.... Ale s pojmem umělá inteligence bych byl zatím velmi opatrný,“ řekl advokát a vysokoškolský pedagog Jiří Klega.
Ten připomněl, že se nebavíme a ještě nejspíš dlouho nebudeme bavit o umělé inteligenci v tom smyslu, že bude rozhodovat zcela nezávisle na člověku. „Pořád mluvíme jen o automatizovaných systémech a jejich vstupech a výstupech.“
Nepředpokládal bych, že soudci v České republice budou slepě postupovat podle algoritmů. Osobně ale vidím riziko v profilování osob předem... Zásadní je nastavit nějak mantinely a základní principy pro používání umělé inteligence v budoucnu, a to tak, aby zároveň nezpomalovaly vývoj těchto technologií.
Jiří Klega
Navíc je v celém systému stěžejní člověk, který data do systémů vkládá, vytváří algoritmus a vše nastavuje. „Toto nastavení může být odlišné v jednotlivých kulturách a státech podle norem právních nebo etických... Takže rizikoapřípadných pochybení jsou právě na straně lidského faktoru.“
„Stále vidím apel na straně člověka, protože se bavíme nikoliv o umělé a samostatně fungující inteligenci, ale o automatizovaných systémech. A je opravdu podstatné, jak je algoritmus nastaven a jaká pravidla, principy a zásady jsou pro něj předem dány,“ upozornil Jiří Klega.
Související
-
„Smyslem mé práce je automatizovat otravné věci,“ říká expert na umělou inteligenci Tomáš Gogár
„Naší ambicí v Rossumu je pomáhat naší prací lidem. Dnes si firmy vyměňují informace hlavně pomocí dokumentů. Počítače umí dokumenty generovat, ale neumí...
-
I umělá inteligence potřebuje motivaci. A tu určují lidé, tiší obavy z AI úspěšný český vývojář
Držitel ceny Nadačního fondu Neuron Tomáš Mikolov ječeský vědec, jehož algoritmus přispěl ke skokovému zlepšení schopností strojových překladačů.
-
Dosavadní vývoj umělé inteligence vedl do slepé uličky, tvrdí Tomáš Mikolov ze společnosti Facebook
Jakým směrem se ubírá současný vývoj umělé inteligence?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka