Česko se musí připravovat na válku. Spojenci v NATO nechtějí, abychom se vezli, říká bezpečnostní analytik

Po desetiletích relativního míru působí současný stav světové bezpečnosti velmi kontrastně.

„Nemyslím, že míříme k celosvětovému konfliktu srovnatelnému se světovými válkami, zároveň ta bezpečnostní situace je špatná – minimálně oproti tomu, na co je většina z nás zvyklá z posledních dekád. My jsme měli obrovské štěstí, že jsme žili v období po konci studené války, které bylo v mnoha ohledech bezprecedentně mírové, zvláště v Evropě. To znamená, že je to návrat spíše do nějakého dřívějšího stavu,“ hodnotí Bahenský.

Čtěte také

Odchod Šedivého z resortu obrany je nešťastný. V Česku není větší odborník, míní bezpečnostní analytik

Liknavost vlády Andreje Babiše zvyšovat výdaje na obranu je podle něj způsobena zejména tím, že bezpečnost není politicky přitažlivým tématem, které by zvýšilo volební preference. Česko v tomhle není žádnou výjimkou.

„Žádná vláda na světě nemá zahraniční bezpečnostní politiku jako ty skutečně velké priority. Vlády mají nakonec jako prioritu to, pro co jsou voliči ochotni je volit. A většina voličů ve všech zemích na světě volí primárně podle domácí politiky,“ tvrdí.

Roli v nově avizovaném navýšení rozpočtu rezortu obrany zřejmě sehrál tlak uvnitř Severoatlantické aliance:

„Každý spojenec chce, aby ostatní plnili své závazky. Tento tlak mezi rovnými plnění zajišťuje. Je to podobné, jako když máme v práci skupinový úkol, tak na sebe tak trochu dohlížíme, aby se nikdo úplně nevezl,“ říká bezpečnostní analytik.

Čtěte také

Důležitější než procenta jsou schopnosti. Stav armády ukáže pouze reálná situace, připomíná analytik

Externí tlak i od generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dal Babišově vládě manévrovací prostor změnit stanovisko a zároveň zachovat tvář před vlastními voliči.

„Mark Rutte předal tu informaci, že tedy skutečně dáváme velmi málo a že by bylo dobré s tím něco udělat. Tím vytvořil politický prostor pro vládu, aby tu pozici změnila. Vláda samozřejmě nemůže jen tak přijít a říct před svými voliči: všechno se mění, teď to budeme dělat jinak. Teď se vytváří prostor říct: aha, my jsme zjistili, že jsme měli prostě jinou metodologii a teď to teda už uděláme správně,“ popisuje Bahenský.

Snížit riziko požáru

Měla by se tedy Česká republika připravovat na válku? Podle Bahenského ano.

„Jednoznačně. Stejně tak jako se člověk pojištěním chystá na to, že by mohl nastat požár. S tou výhodou, že tím, že se připravujeme, tak odstrašujeme protivníka od toho, aby válku začal – tedy jako kdybychom se pojišťovali proti požáru a tím snížili riziko požárů. V tomto ohledu myslím, že to jednoznačně je namístě,“ říká rezolutně.

Čtěte také

Petr Šabata: Kde by premiér Andrej Babiš rozhodně neměl mít zpoždění

Téma je však podle něj těžko společensky uchopitelné a má polarizující povahu, které využívají politici:

„V momentě, kdy se z toho stane politické téma, tak to povede strany k tomu, aby se na tom profilovaly a nabídly na to jasnou odpověď. To potom logicky polarizuje, protože voliči upravují své pohledy podle toho, co říkají politici, kterým důvěřují a které volí,“ vysvětluje.

„Veřejná debata zejména na sítích vede k tomu, že to pak vypadá, že jedni chtějí investovat padesát procent HDP do obrany a všechny děti posílat na vojenské tábory, a druzí říkají: nic takového, armádu nepotřebujeme, všechno zrušit,“ ilustruje třaskavost tématu.

Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus. Ptala se Světlana Witowská.