Hormuzem prochází vzácné zeminy i chemikálie na výrobu čipů. Jenže dodávky neprobíhají a zásoby ubývají, říká ekonomka Matesová
Americký prezident Donald Trump přiletěl na návštěvu Číny. Jednat tam má zejména o obchodních vazbách, které jsou v důsledku jeho protekcionistické politiky narušené nejvíce za poslední dekády. „Od tohoto jednání se očekává otevření rozhovoru. Kterékoliv z témat by Trump mohl považovat za úspěch,“ říká ekonomka Jana Matesová, která Česko zastupovala při Světové bance.
„Donald Trump byl v Číně naposledy v roce 2017. Tehdy se podařilo sestavit tým, kterému do vyjednávání prezident Trump moc nemluvil a který byl neobyčejně kvalitní – jak ve strategii, tak ve vyjednávací taktice toho hodně dosáhl,“ srovnává Matesová. „Od aktuálního jednání se očekává pokrok ve čtyřech oblastech: obchodní vztahy, zprůjezdnění Hormuzského průlivu, vzácné zeminy a zákaz využívání umělé inteligence v bojových operacích.“
Čtěte také
Na třídenní návštěvu Číny s sebou Trump veze početnou delegaci zastupující nejvýznamnější americké společnosti, například Elona Muska nebo šéfa Nvidie Jen Hsun Huanga. V souvislosti s tím oznámil, že by Čínu, kterou ještě nedávno prohlašoval za nepřítele číslo jedna, rád otevřel americkému byznysu.
„Ráda bych viděla tváře čínských představitelů, když si přečetli tento výrok, protože v Číně pořád platí jejich zákony, které říkají, když něco vyrobíte na tamní půdě, anebo to tam dovezete, tak automaticky je technologický, vědecký a intelektuální obsah čínský,“ upozorňuje Matesová. „Takže firmy, které mají pokročilé zboží, se snaží na čínském trhu nevyrábět, či se bez něj snaží zcela obejít.“
O skutečný obrat v politice se tedy nejspíše nejedná. Důkazem je i klesající americká závislost na čínském zboží a financích – jenom za poslední rok se snížila o 60 procent.
Hlavní ukazatel politické nálady
Kromě americko-čínských vztahů bude palčivým tématem i zprovoznění Hormuzského průlivu, jehož blokáda zastavila dodávky strategických surovin, včetně těch nezbytných v technologickém průmyslu.
Čtěte také
„Hormuzským průlivem musí projít naprostá většina helia potřebného pro výrobu čipů nejenom v Číně, ale i v Jižní Koreji a na Tchaj-wanu. Všechny americké technologické firmy jsou na nich absolutně závislé, protože je potřebují pro datová centra, bez kterých jsou ztracené,“ vysvětluje Matesová.
„Vzácné zeminy jsou z více než 90 procent zpracovávány v Číně, hodně se jich ale těží v Africe. Kyselina sírová a jiné chemikálie, které se k tomu používají, jsou vyváženy z Perského zálivu. Teď se do Afriky nedostávají, čili ani těžba neprobíhá, a proto docházejí zásoby.“
Pokud by se na čínském summitu téma podařilo uspokojivě otevřít, nebo ideálně i řešit, profitoval by z dohody celý svět. Pomohla by ale i samotnému Donaldu Trumpovi uklidnit domácí situaci a posílit svou pozici před podzimními doplňovacími volbami do Kongresu.
Čtěte také
„Cena benzínu u amerických čerpacích stanic se zvýšila od 28. února o 60 procent. Cena amerických hnojiv se od téže doby zvedla o 60 procent. Farmáři jsou zásadní voličská skupina Donalda Trumpa a ceny benzínu jsou hlavní ukazatel politické nálady v Americe,“ uzavírá Matesová. „Pomohlo by to také k tomu, že by americký byznys zase mohl používat všechno, kde se mu dodávky krátí. A dále by to snad pomohlo inflaci, která je v Americe hodně přes tři procenta.“
Dalšími tématy tohoto dílu Řečí peněz jsou evropská odpověď na americkou celní politiku, zastropování českých důchodů a zadlužování české ekonomiky. Záznam rozhovoru si můžete pustit nahoře v úvodu článku. Moderuje Václav Pešička.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
