Jak se z Norska stala elektromobilová velmoc? Téměř každé druhé auto pohání elektřina

Tématu se věnuje reportáž rakouského deníku Der Standard. 

Od budovy hlavního nádraží v Oslu vede ke Královskému paláci více než kilometr a půl dlouhá ulice, která dnes slouží výhradně pěším. Na místech dříve určených autům v současnosti stojí květináče s maceškami.

V Bruselu zvolili elektromobilitu místo toho, aby se hledaly alternativy, kritizuje Munzar (ODS)

• Upravit
• Smazat

Premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje podporu elektromobility a varuje, že to může znamenat začátek konce automobilového průmyslu v Evropě. Můžou unijní snahy o zmírnění škodlivých emisí poškodit českou ekonomiku, nebo je to smysluplná cesta v boji proti globálnímu oteplování?

Ale přestože květinová výzdoba v norské metropoli rozkvétá později než v jižněji položených městech Evropy, v oblasti elektromobility je Oslo daleko napřed. Týká se to přitom celé země – vždyť už letos bude každé druhé auto uvedené do provozu jezdit plně nebo alespoň částečně na elektřinu. V hlavním městě budou tento bezemisní pohon využívat dokonce tři ze čtyř vozidel.

„Muselo se sejít hned několik faktorů, aby Oslo mohlo být v provozování elektroaut úspěšné,“ upozorňuje Arild Hermstad, oselský místostarosta ze strany Zelených.

Podle něj hraje v rozhodování o koupi elektrického vozu důležitou roli především cena. Důležitým faktorem ale je i dostupnost dobíjecích stanic. Ke škodě pak nejsou ani výhody pro majitele elektromobilů, a naopak regulace pro klasická vozidla, například formou omezování parkovacích míst pro auta se spalovacími motory.

Omezování výhod

Norsko se na cestu k elektromobilitě vydalo téměř před čtvrtstoletím. V roce 1995 vláda rozhodla, že pořízení těchto vozů daňově zvýhodní. Bonus tehdy podpořila celá politická scéna.

Elektromobily budeme do deseti let kupovat ve velkém, elektřina nebude problém, předpovídá analytik

• Upravit
• Smazat

Lidstvo se dostalo na hranu a zbývá mu několik dalších let, aby zmírnilo katastrofu způsobenou globálním oteplováním, varuje OSN. Pomůže výrazné omezení emisí, na kterém se shodli ministři životního prostředí EU?

„Někdo si mohl myslet, že je to špatné rozhodnutí. Mezi elektromobily nebyl výběr a ty dostupné nebyly zrovna atraktivní. Ale potom přišla americká Tesla a poptávka se skokově zvýšila. Nicméně stejně tak se zvýšila i finanční zátěž státu. Nejenže se musela urychleně vybudovat dobíjecí infrastruktura, ale v rozpočtu chyběly peníze z výběru daní,“ vzpomíná Hermstad.

Der Standard píše, že přirážky na dovážená auta jsou v Norsku tradičně vysoké. Například u dieselového auta tvoří daň polovinu ceny. Když se podíváme na pořizovací náklady v Rakousku, vychází elektrovůz střední třídy v průměru o deset tisíc eur dráž než auto se spalovacím motorem. V Norsku se ale díky daňovému osvobození rozdíl stírá.

„Pokud má člověk na výběr, jestli si za stejnou cenu pořídí elektromobil, nebo klasický vůz, je rozhodování snadné,“ myslí si Sture Portvik, zaměstnanec městské správy v Oslu. V důsledku hustého provozu elektrovozů norská metropole ale začala některé výhody omezovat. Například řidič, který jede v takovém autě sám, už nyní nesmí použít jízdní pruhy vyhrazené autobusům. Důvodem restrikce je nadužívání těchto pruhů.

A nově musejí elektromobily platit také za silnice podléhající mýtnému. V Oslu se to týká například vnitřního okruhu. U dobíjecích stanic se zase účtuje hodinový tarif, aby nedocházelo k jejich blokování stále stejnými vozy.

Lépe se dýchá

Na druhou stranu, oselská radnice, kterou ovládá koalice sociálních demokratů a Zelených, na podporu elektromobility nechala přebudovat válečný kryt v centru města na parkovací dům. Využívat ho smějí jen a pouze elektrické vozy.

Co všechno přinese další zpřísňování emisních norem u osobních automobilů?

• Upravit
• Smazat

Emisní norma euro6 má za cíl omezit emise některých znečišťujících plynů vypouštěných do ovzduší silničními vozidly. Připravil Václav Pešička.

„Neustále se setkáváme s kritickými reakcemi obchodníků v okolí. Ale vedeme dialog,“ říká Hanna Marcussenová, členka strany Zelených, která je zodpovědná za oblast městského rozvoje. Zdůrazňuje, že radniční koalice chce lidem vrátit části města v současnosti zahlcené automobilovým provozem. Například peníze z mýtného metropole investuje výhradně do rozvoje tramvajové a autobusové dopravy, metra a výstavby cyklostezek.

Oslo také v současnosti transformuje autobusovou síť, v níž by měla jezdit pouze vozidla na vodíkový pohon. „Vzhledem k rostoucímu počtu obyvatel je naším cílem snížení celkového počtu všech aut ve městě,“ objasňuje Marcussenová.

Podle Britt Ann Kåstadové Høiskarové z norského Ústavu pro výzkum ovzduší se v Oslu citelně zlepšil vzduch. „Přechod na elektromobilitu svou roli sehrál, ale nebyla tak významná. Pokles oxidu dusíku připisujeme spíše novým typům motorů splňujícím normu Euro 6. Jejich zavedení vedlo k výraznému poklesu škodlivin z nákladní dopravy,“ vysvětluje Høiskarová v reportáži rakouského listu Der Standard.