Evropský střed sotva drží pohromadě a Donald Trump se mu chystá zasadit další ránu
Přestože do Oválné pracovny Bílého domu se vrátil Donald Trump, na druhé straně Atlantiku se v posledních volbách populistům příliš nedařilo, všímá si zpravodajský server Politico.
Mainstreamoví kandidáti porazili populistické radikály a krajně pravicové nacionalisty ve Velké Británii, Francii, Německu, Nizozemsku nebo v Rumunsku, ale i v rozsáhlých volbách do Evropského parlamentu.
O silném a stabilním středu se ale dá mluvit jen sotva, tvrdí Politico. Poukazuje přitom na skutečnost, že podle aktuálních průzkumů veřejného mínění vede tvrdá a krajní pravice ve Francii, Velké Británii i Německu.
Trumpova podpora
Populisté v Evropě se navíc mohou těšit z deklarované podpory od amerického prezidenta. Ten v nedávném rozhovoru prohlásil, že podpoří kandidáty, o nichž se domnívá, že posunou Evropu správným směrem.
Čtěte také
„To, co Evropané od Trumpa dostávají, je strategie maximální polarizace, která vyprazdňuje střed,“ říká Will Marshall z Progressive Policy Institute. Velmi významně se to projevuje například ve Velké Británii, kde předvolební průzkumy naznačují, že kdyby byly volby dnes, premiérem by se mohl stát jeden z architektů brexitu Nigel Farage. Příští všeobecné volby by se ale ve Spojeném království měly odehrát až v roce 2029.
Vzestupu krajní pravice se vloni pokusil čelit francouzský prezident Emmanuel Macron tím, že vyhlásil předčasné volby do Národního shromáždění. Tento risk se ale obrátil proti němu, protože přinesl patovou situaci v parlamentu. Vlivný poradce řady francouzských prezidentů Alain Minc se domnívá, že hlava státu tak po sobě dost možná zanechá trvale nestabilní politickou scénu. Macron navíc čelí historicky nejmenší oblibě u voličů.
Německo a Nizozemsko
Středové politické spektrum se neustále zmenšuje také v Německu. Ačkoliv konzervativci kancléře Friedricha Merze v únoru vyhráli předčasné volby, nejistá koalice se sociálními demokraty z SPD má jednu z nejtěsnějších parlamentních většin od roku 1945.
Čtěte také
Krajně levicová Die Linke a krajně pravicová Alternativa pro Německo přitom zaznamenaly nárůst podpory. AfD dokonce dosáhla nejlepšího výsledku krajně pravicové strany v celostátních volbách od druhé světové války.
Dalším státem, kde v posledních volbách uspěl střed, je Nizozemsko. Rob Jetten v říjnu slavně, ale jen těsně zvítězil nad krajně pravicovým radikálem Geertem Wildersem. Ten si však udržel velmi silné zastoupení ve Sněmovně a jeho návrat do čela rozhodně není vyloučen.
Nedůvěra v politiku
Podle průzkumu agentury Ipsos, do kterého se zapojilo asi deset tisíc respondentů z devíti zemí, má nemalá část voličů malou důvěru v politický proces. Zeměmi s nejvyšší mírou nespokojenosti byly právě Francie a Nizozemsko. Vedle pandemie koronaviru a následků lockdownů panuje nespokojenost zejména v souvislosti s životními náklady, imigrací nebo kriminalitou.
Čtěte také
Největším problémem, jemuž političtí centristé aktuálně čelí, je podle autora textu skutečnost, že ve většině případů jsou ekonomiky jejich zemí natolik ochromené, že nemají dostatek finančních prostředků na řešení problémů, které zklamané voliče trápí nejvíc.
Držitel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2001 Joseph Stiglitz v listopadu předložil skupině G20 studii, ve které varuje, že svět čelí kritické situaci v oblasti nerovnosti. Podle něj hrozí, že krize prohloubená pandemií koronaviru i probíhající válkou připraví půdu pro autoritářské vůdce.
Problém migrace
Bod selhání, který mají političtí centristé v transatlantickém prostoru společný, je problém migrace, myslí si už citovaný Will Marshall. Upozorňuje, že všechna krajně pravicová hnutí si z tohoto tématu udělala hlavní prioritu.
Čtěte také
V Británii vypukly po celé zemi nepokoje poté, co došlo ke smrtícímu útoku na skupinu dětí v anglickém Southportu. Pachatelem je černošský teenager, který byl na sociálních sítích mylně označován za muslima. Nigel Farage tehdy naznačoval, že britská policie zamlčuje informace o podezřelém a při umravňování protestů měří jiným metrem levicovým a pravicovým demonstrantům.
Podle nového dokumentu k americké bezpečnostní strategii čelí Evropa civilizačnímu úpadku právě v důsledku neomezené imigrace nebo klesající porodnosti. Analýza v tomto ohledu vychází z konspirační teorie „velké výměny“, upozorňuje Politico.
Nadějná Itálie
Nadějí pro centristy by mohla být Itálie. V případě krajně pravicových Bratrů Itálie se totiž obavy nenaplnily. Strana se po nástupu k moci projevuje méně extremisticky a předsedkyně vlády Georgia Meloniová si dokázala nepohněvat vedení Evropské unie a zároveň si udržet podporu Donalda Trumpa.
Příští rok se budou konat další volby, které centristy a jejich populistické soupeře podrobí zkoušce. Maďarského premiéra Viktora Orbána čeká boj o udržení moci ve státě. V Německu proběhnou regionální volby, v nichž má šanci uspět AfD. A další předčasné volby si možná vyžádá situace ve Francii, uzavírá Politico.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Jak moc se zhoršila situace na Západním břehu Jordánu v posledních dvou dekádách? Co říká dokument o přebytkových čínských mužích? Jak srbská vláda strávila rok snahou vyhnout se volbám. „Škola ti je na nic – potřebuješ peníze, svaly a disciplínu,“ tvrdí manfluenceři slovenským dětem. Taková jsou další témata pořadu, který připravila Zuzana Marková.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.


