Čeká Řím velké zemětřesení? Sopka pod ním se probouzí

4. listopad 2016

Série zemětřesení, která v posledních dvou měsících zasáhla střední Itálii, vyvolala v zemi obavy, že přijde něco mnohem horšího. A že v ohrožení by mohl být i Řím, píše o tom britský deník Telegraph.

Otřesy z poslední doby si vyžádaly oběti na životech. Zničily také řadu významných architektonických památek, jako opatství Sant-Eutizio v Umbrii a poničily i řadu staveb v Římě, včetně Kolosea, vypočítává Telegraph.

Staletí do katastrofy

Jak dodává, i když se vědci shodují v tom, že Římu žádné velké zemětřesení nehrozí, neznamená to, že by se nemohlo stát něco jiného – Věčné město totiž leží na úpatí spící sopky a ta se možná probouzí.

Vulkán v poslední době vykazuje známky aktivity a to by v kombinaci se seismickou činností v oblasti mohlo znamenat, že sopka bude znovu činná, píše Telegraph s odkazem na mezinárodní skupinu vědců, kteří se zkoumáním vulkánu zabývali.

Deník ale uklidňuje – obyvatelé Říma se podle něj zatím nemají čeho bát. V časovém měřítku geologů je sice erupce sopky na spadnutí, v tom lidském je ale zatím hodně vzdálená, zhruba tak tisíc let.

Telegraph se odvolává na studii, která v červenci vyšla v časopise Geophysical Research Letters. Podle ní se podzemní komory, které se nacházejí v hloubce zhruba 5-10 km pod oblastmi – Ariccia, Castel Gandolfo, Albano a dalšími v okolí Říma, v současnosti pozvolna naplňují magmatem a země se v důsledku toho zvedá o 2-3 milimetry ročně.

Výzkumníci, kteří tuto studii zpracovávali, také zrekonstruovali geologickou historii regionu a zjistili, že aktuální seismické a další aktivity v Itálii zapadají do dlouhodobých cyklů tamního spícího vulkánu, píše Telegraph.

Logo

Čas na přípravu

„Čekání na erupci mohou provázet otřesy země, tak jako se to stalo na začátku devadesátých let,“ cituje Telegraph jednoho z autorů studie, který ale zároveň mírní svá slova s tím, že obyvatelé dotčených oblastí – tedy Ariccie, Albana nebo Castel Gandolfa – se nemají čeho bát.

Sopka má totiž úplně jiný, mnohem delší, erupční cyklus než třeba Vesuv, který naposledy vybuchl za druhé světové války. Tamní obyvatelé by proto měli mít plán, co dělat v případě, že by se pod nimi země začala třást. Centrální Itálii ale nic podobného nehrozí, pokud prý nastane výbuch, tak až za tisíc let, zdůrazňuje Telegraph.

„O případná zemětřesení by se teď měli mnohem více než vědci zajímat politici – víme, jaká je v této oblasti seismická aktivita a Itálie by na otřesy měla být připravená a budovy zajištěné,“ cituje vědce britský deník.

Srpnové zemětřesení ve střední Itálii bylo nejsilnější za posledních 36 let a zanechalo na 15 tisíc lidí bez střechy nad hlavou a nevratně poničilo řadu historických budov, uzavírá svůj článek britský deník Telegraph.

autor: Lucie Černohlávková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.