Mravenci v subsaharské Africe léčí rány unikátní medicínou. Mají i antibiotika
Vědci z Lausanne a Würzburgu popsali, jak jeden druh mravenců z Afriky dokáže léčit záněty s pomocí hojivých látek ze žlázy na hrudi. Ke zranění dochází při lovu termitů.
Velcí, asi dvouapůlcentimetroví afričtí mravenci Megaponera analis jsou známi mimořádně bolestivým bodnutím, které dokážou použít při útoku i obraně. Živí se ale pouze termity a při jejich lovu se můžou zranit. V takových případech jde o život.
Čtěte také
Jak ale stojí v názvu jedné z dětských knížek Ondřeje Sekory, mravenci se nedají. Článek o tom, jak dovedně dokážou využívat antibiotika a další léčivé látky z vlastních zdrojů, vyšel v časopise Nature Communications.
„Termití voják je velký jako mravenec a kusadla mu fungují jako manikurní nůžky,“ přibližuje situaci Jan Šobotník, odborník na sociální hmyz.
Obránci termitiště dokážou zabít jakékoliv nespecializované predátory. Zmínění mravenci termity sice lovit umí, jinou potravu nemají, ale i na ně termití vojáci útočí.
Chemický signál
Blízce příbuzní mravenci v kolonii mají tendenci se častěji nakazit od sebe navzájem. Právě proto často své nemocné izolují nebo léčí.
Zánět u nich rozpoznají podle změny uhlovodíků na vrchní vrstvě těla, kutikule. Ta pomáhá i proti vysychání těla nebo s rozpoznáváním jedinců z téže či jiné kolonie.
„Naše čichové schopnosti jsou v řádu jednotek procent toho, co cítí oni,“ upozorňuje Sedláček, entomolog a odborník na praktickou ochranu přírody.
Čtěte také
„Informace z jádra buňky se v řádu hodin přepíše tak, aby mravenec nemoc signalizoval chemicky,“ doplňuje Jan Šobotník. Také vědci dokázali první známky zánětu rozpoznat asi za dvě hodiny.
112 léčivých látek
Samotná léčba mravenčími antibiotiky je založena na výměšku z takzvané metapleurální žlázy. Její funkce dříve nebyla donedávna přesvědčivě potvrzena.
Čtěte také
Sekret obsahuje 112 různých látek, z nichž polovina má hojivé účinky. Úmrtnost na zánětlivé nemoci po použití tohoto koktejlu klesla asi o 90 procent.
„Nejsou v něm jen antibiotika, ale i antibakteriální toxiny nebo fungicidy,“ popisuje mravenčí arzenál Ondřej Sedláček. Výsledky pokusu se můžou hodit i v biomedicíně.
Hlavní patogen, který ohrožuje mravence, bakterie Pseudomonas aeruginosa, může totiž vyvolávat závažné infekce i u člověka, například u lidí s cystickou fibrózou.
Jak se subsaharští mravenci starají o své raněné? Proč v Americe klesá sklizeň medu? Co ohrožuje světélkující hmyz v brazilské savaně? Debatují Jan Šobotník, specialista na sociální hmyz a Ondřej Sedláček, který se zabývá praktickou ochranou přírody,spoluúčinkuje herečka Petra Hobzová.
Související
-
Sobi, buřňáci nebo želvy reagují na změnu klimatu podle pohlaví
V severských oblastech například taje věčně zmrzlá půda, a když se ochladí, polární sobi nemůžou k potravě. Samice pak migrují na sever, kde je ale víc predátorů.
-
Kvůli dinosaurům stárneme rychleji, přesto můžeme být dlouhověcí
Někteří plazi nebo obojživelníci nestárnou tak rychle jako lidé, myši nebo žirafy. Vědci zkoumali, jak k tomu mohla přispět éra, kdy prapředky savců ohrožovali dinosauři.
-
Myš slyší podobně jako člověk. Vědci to zkusí využít proti stárnutí sluchu
Myši potřebují k přežití dobrý sluch. Nový výzkum dokládá, že když jsou tato zvířata vystavena různým zvukům najednou, mají dobře propojenou pravou a levou hemisféru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
