Sobi, buřňáci nebo želvy reagují na změnu klimatu podle pohlaví

„Na severu Norska na Špicberkách bývá v zimě víc deště než sněhu,“ potvrzuje uvedený trend Marie Šabacká, bioložka, která bádá v polárních oblastech.

Čtěte také

Když vymírali dinosauři, hořely i lesy. Naši zvířecí předci přežili, protože uměli slézt ze stromů

„Samci polárních sobů ztratí v boji třetinu váhy, samice se naopak soustředí na to, aby váhu nabraly,“ upozorňuje vědkyně. Samci navíc ztratí paroží, samice se jím dál můžou bránit.

Studie v časopise Nature Communications uvádí další příklady odlišné reakce samců a samic na změnu klimatu. Třeba u arktického druhu pavouka slíďáka mají obě pohlaví delší dospívání, samice ale dorůstají do větší velikosti než samci.

Samice na jih

Vědci dále poukazují na situaci u mexického pobřeží Pacifiku, kde vyhledávají potravu buřňáci tmavořití. S nárůstem teplot v oceánu samci těchto mořských ptáků častěji létají na sever, samice na jih.

Zmíněné trendy začínají brát potaz i úřady při vyhlašování přírodních rezervací. Kdyby třeba totiž na nově vyhlášené území létali ptáci jen jednoho pohlaví, jedna rezervace nemusí stačit.

„O generaci později by žádný buřňák nebyl, protože samice by žádný zdroj potravy chráněný neměly,“ dodává v nadsázce odborník na životní prostředí a zoolog Vojtěch Kotecký.

Mořské želvy

U savců je pohlaví ovlivněno pohlavními chromozomy. Plazi je ale nemají. Jejich tělesná teplota se řídí prostředím, v němž žijí. Podle teploty také kladou vajíčka, přitom mnohdy jedno pohlaví převažuje.

Čtěte také

Na Islandu žila unikátní populace mrožů, kterou vyhubili Vikingové

Třeba u mořských želv v Austrálii inkubace vajíček v horkém písku o teplotách kolem 29 stupňů vede k tomu, že se jim rodí spíše samičky.

To ale představuje problém v případě, že je nějaká želví populace vážně ohrožená. Ochránci přírody pak želvám musí pomáhat, například zahřívat vajíčka.

Aligátory by pro změnu ohrozilo, kdyby výrazně převážili samci. „Také u novozélandských hatérií se při vyšších teplotách rodí samci,“ upozorňuje Marie Šabacká.

Šance přežít

„Příroda v minulosti prošla velkými změnami klimatu, dokáže se jim přizpůsobit,“ připouští Vojtěch Kotecký. Tentokrát je ale podle něj změna extrémně rychlá. Zvířatům navíc při migraci jinam překáží krajina přeměněná lidmi.

Čtěte také

Hmyzu dál ubývá. Ani čmelák nedokáže před klimatickou změnou utéct

V poslední době se navíc ukazuje, že i dřívější vymírání zvířat mohla souviset s tím, že zvířata nezvládla reagovat na dvě velké změny zároveň, na změnu klimatu i příchod člověka.

Vědci desítky let řešili, proč zemřelo tolik druhů na konci poslední doby ledové. Při předchozím střídání ledových a meziledových dob se to totiž nedělo.

Další vymírání zvířat souviselo s příchodem člověka na velké ostrovy, velká zvířata vyhubili lidé i v Severní Americe. 

„Nejméně velkých zvířat vyhynulo v Africe, kde jsme jako druh vznikli a zvířata se tomu nejspíš přizpůsobila,“ říká Vojtěch Kotecký.

U kterých živočichů se odpověď na klimatickou změnu liší podle pohlaví? Jak změna klimatu mění koloběh života ve světových oceánech, zvláště pak u mikrobů? Čím je zajímavá nově popsaná populace tuleně kroužkovaného v západním Grónsku? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují polární ekoložka Marie Šabacká a odborník na životní prostředí a zoolog Vojtěch Kotecký. Spoluúčinkuje herečka Kristýna Frejová.