Hmyzu dál ubývá. Ani čmelák nedokáže před klimatickou změnou utéct

Asi tak milion známých druhů hmyzu tvoří dvě třetiny života na planetě. I když hmyzu někdy nevěnujeme tolik pozornosti jako větším zvířatům, v přírodě plní důležité úlohy.

Opylování je podmínkou naší potravinové bezpečnosti, hmyz rozkládá živou hmotu, reguluje škůdce a slouží jako potrava pro řadu jiných živočichů.

Úbytek tří čtvrtin hmyzu za posledních třicet let hlásí mimo jiné například Německo. Británie hlásí, že na jejím území oproti roku 1976 ubyla čtvrtina volně žijících včel samotářek. V deštných lesích klesl za posledních 35 let počet druhů hmyzu o 60 procent.

Přes 50 ekologů v nové studii z časopisu Ecology poukazuje na vliv teplot na severoamerické druhy. Studie dokládá, že zdaleka ne každý druh hmyzu dokáže utéct před klimatickou změnou.

Migrace na sever

Čtěte také

Hmyz není jen havěť, apelují vědci. I českou krajinu opylují hlavně divoké druhy

Příkladem negativního působení je čmelák zemní. „Opyluje hodně druhů rostlin už hodně brzy na jaře, díky kožíšku zvládá nízké teploty,“ připomíná zemědělská expertka se zaměřením na udržitelnost Barbora Chmelová.

Protože ale čmelák hnízdí v zemi, bývá obětí ničení přirozených stanovišť a obdělávání polí nešetrnými metodami, k tomu se přidává klimatická změna.

„Není schopný migrovat na sever, protože má geneticky dáno, že ho tam čeká smrt, že je tam na něj příliš velká zima,“ vysvětluje Chmelová.

Odolné pole

Podle ní jsou pro zachování biodiverzity a adaptace na změny klimatu velmi důležité agroekologické principy zemědělství, systém hospodaření, který činí krajinu odolnější vůči změnám. „To je důležité i pro naše základní přežití,“ dodává expertka.

Důležitá je rozmanitost krajinných prvků, ne velké lány jedné polní plodiny, které zemědělec několikrát ročně postříká fungicidem a herbicidem, je tam mrtvo.

„Jsou tam otevřené plochy, o které se nikdo nestará, kde může hmyz trochu fungovat,“ říká Kateřina Sam.

Sluch cvrčka

Některé typy prostředí, na které byl hmyz zvyklý, vymizely. Třeba i taková spáleniště se proměňují v běžné volné plochy, kde hmyz přelétával ze strany na stranu.

Čtěte také

Rozmanitější společenstva včel a čmeláků lépe odolávají virům, říkají vědci. U nás opylovači potřebují i pestřejší krajinu

Kromě ztráty stanovišť je hmyz citlivý na další vlivy, jako je světelné nebo hlukové znečištění, ty představují problém pro biodiverzitu uvnitř lidských sídel.

„Například cvrčkové ve městech se neslyší se samičkou a hůř se rozmnožují,“ říká Chmelová. Hmyz lákaný světly pouličních lamp se vyčerpá kroužením kolem nich.

Ostrovní společenstva se mnohdy vyvíjela izolovaně. Například na Madagaskaru, kde vědkyně působila, nalezneme vývoj specializovaných druhů, třeba rostliny jsou tam rozmanité.

Odlesnění a eroze

„Po příchodu člověka dochází k odlesnění, je tam velká eroze a vůbec nevíme, o jaké druhy jsme tam přišli,“ míní Barbora Chmelová.

Přispět k ochraně světové biodiverzity by měly i globální závazky na ochranu většího procenta přírody.

V Montrealu byl nedávno přijat globální rámec ochrany biodiverzity, což je plán do roku 2030, který se snaží ubývání druhů zastavit.

„Hodně bude záviset na odpovědnosti, každá země si musí vytyčit cestu, jak k tomu bude přistupovat,“ vysvětluje expertka.

Poslechněte si celou Laboratoř z AFO 2023. Moderuje Martina Mašková.