Meče, tábory i peněženka. Na našem území žily římské posádky, přibližuje archeolog Komoróczy
V prvních čtyřech staletích našeho letopočtu procházely naším územím římské legie. Dokazuje to řada archeologických nálezů například tehdejší peněženky nebo vojenské výzbroje. „Veškeré nálezy, které dokážeme i pomocí občanských vědců zachránit, zůstávají trvalou součástí naší dlouhodobé identity,“ vyzdvihuje pro Český rozhlas Plus archeolog Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.
V době římské se na našem území pohybovalo asi 20 000 římských vojáků. „Základním typem výzkumu je poznání předmětů římského původu, které se ocitly na našem území,“ vysvětluje archeolog v pořadu Leonardo Plus.
Významnou lokalitou je Mušov na Břeclavsku, kde se našla například peněženka z doby římské. Z někdejší římské říše pocházejí desítky podobných nálezů. Tento je ale z území, kde žily germánské kmeny.
Čtěte také
„Kdo ji nosil, na to jednoznačně odpovědět nedokážeme. Našli jsme ji ale v lokalitě, která patří do vojenského prostředí, takže to pravděpodobně byl někdo z řad vojska,“ odhaduje Komoróczy.
Velikost peněženky podle něj napovídá, že její majitel mohl zajišťoval nákupy pro jednu z vojenských složek. Vešlo se do ní totiž kolem 60 denárů, což v té době nebyla nízká částka.
Na našem území archeologové našli i část vojenské výzbroje, včetně fragmentů římské vojenské dýky nebo mečů. „Meče jsou unikátní, protože jsou v podstatě nedeformované,“ upozorňuje archeolog.
Po smrti vojáka se totiž meč obvykle ohýbal, případně byl přiložen k tělu, které truchlící spálili. Tyto meče ohnuté nebyly, ani neprošly kremací.
Pohyb římských vojáků
Z místa na místo se římští vojáci na našem území dostávali především pěšky po vyšlapaných stezkách. Mohli také využívat lodě. Římské veslice ale spíš zajišťovaly transport zboží a zásob než přepravu vojáků.
Čtěte také
„Veslice prokazatelně sloužila na říčních hranicích na Dunaji nebo na Rýně pro patrolování menší vojenské jednotky, pro kontrolu nějakého úseku řeky,“ říká archeolog.
Stezky římských vojáků je dnes složité exaktně doložit. Archeologové je ale umí namodelovat mezi lokalitami, kde prokazatelně římské vojsko tábořilo. Na některých místech mohlo zůstávat i několik měsíců nebo let.
„Oni sami o sobě tvrdili, že každou noc postaví tábor,“ popisuje. „Ale myslím, že v tom byla i určitá míra vychloubačnosti. Pojem tábor je potřeba chápat spíš jako řád, jako způsob, jak se uložit ke spánku do stanů.“
Na našem území římští vojáci narazili na germánské kmeny, nelze ale říct, že by to znamenalo vždy konfliktní setkání. „Bylo to v podstatě sousedství,“ objasňuje archeolog.
Za zhruba 400 let germánsko-římského soužití došlo jen k několika válečným konfliktům. „Je to paradox dějin, že máme tendenci si zapamatovávat události, jako jsou války,“ poznamenává.
Kremace, nebo hrob?
Z prvních staletích letopočtu se bádání o době římské nemůže opřít o kosterní nálezy. Římané upřednostňovali kremaci. V šestém století našeho letopočtu se tu ale už běžně ukládala celá těla do hrobů.
Čtěte také
V Mušově z této éry archeologové našli unikátní. dobře zachovalou kostru mladého germánského bojovníka, pohřbeného s kopím, dvěma psi a koňským udidlem.
K některým nálezům by nedošlo bez zapojení občanských spolupracovníků, zdůrazňuje host Leonarda Plus. Jde o lidi, pro něž je archeologie koníčkem, ale snaží se pomáhat vědcům.
„Veškeré nálezy, které dokážeme i pomocí občanských vědců zachránit, zůstávají trvalou součástí naší dlouhodobé identity, ať už národní, regionální nebo celoevropské,“ uzavírá Balázs Komoróczy.
Jak se Římané a Germáni navzájem ovlivnili? Proč je i přes pokročilé technologie důležitý terénní výzkum? Může archeologům pomáhat umělá inteligence? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka

