Rozmanitější společenstva včel a čmeláků lépe odolávají virům, říkají vědci. U nás opylovači potřebují i pestřejší krajinu

24. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bez včel by spousta zvířat vyhynula

Včela nebo čmelák se můžou nakazit viry. Čím druhově rozmanitější společenstva ale tvoří, tím jsou proti virózám odolnější. Ukázala to vědecká studie na několika tisících opylovačích ze čtrnácti amerických farem. Vědci z Michiganu se zajímali o včely medonosné i samotářky, a o místní druhy čmeláků. Jejich studie vychází z předchozích 20 let výzkumů a publikoval ji odborný časopis Ecology

Při útoku viru mají včely a čmeláci oproti nám mírnou výhodu. „Bran ke vstupu viru je výrazně méně,“ upozorňuje odborník na sociální hmyz Jan Šobotník.

Čtěte také

Nejčastěji nákaza vnikne do včelího těla přes takzvané střední střevo, které nechrání tvrdá pokožka – kutikula. Hmyz se může nakazit třeba z infikovaného pylu.

„Další věc je společná. Jsou to parazité, kteří nám vpraví virus do těla,“ dodává entomolog a ředitel vědecké stanice na Papui Nové Guineji Vojtěch Novotný. U včel je takovým škůdcem zejména roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). 

Naředěný virus

Čím pestřejší včelí a čmeláčí společenstvo je, tím víc to prospívá zdraví všech jeho příslušníků. V pokusech vědců z Michiganu se ukázalo, že nejde o to, jaké druhy jsou na dané farmě zastoupeny, ale kolik jich je.

„I viry se různě přizpůsobily různým druhům včel, u některých se jim nedaří tak dobře jako u jiných,“ říká Jan Šobotník.

Nálož viru se u méně vhodných hostitelů v podstatě naředí, a tento efekt je zásadní. Dokáže chránit ostatní včely před nákazou, která může být smrtelná.

Menší promořenost

Běžné včelí nebo čmeláčí viry našli vědci na všech čtrnácti zkoumaných farmách. Čím více druhů opylovačů však bylo přítomno, tím menší byla průměrná promořenost všech druhů dohromady.

Čtěte také

Naprostá většina nákaz pro včely za takových okolností není fatální, nevyhynou. „Fungují ale jako přenašeči,“ říká Jan Šobotník.

Roušky a rozestupy včely pochopitelně nevedou a ani jiná doporučení z lidské hygieny by na farmách nezabrala.

„Umývání nožiček není důležité, to nejsou vstupní brány, ani mnutí složených očí není takový problém,“ odlehčuje vážnost situace Vojtěch Novotný.

Pestrost druhů jako způsob ochrany proti virům proto může být zásadní. 

Promořenost virem

Některé rostliny jsou závislé na širokém spektru opylovačů. To úrodě prospívá.

Všechny včely opylují a zároveň jsou jako společenstva odolnější proti virům,“ vysvětluje Vojtěch Novotný. Pokud jsou jiné rostliny vázány na konkrétní opylovače, promořenost virem může být naopak pro pěstitele problém.

Na Papui Nové Guineji, kde vědec část roku působí, je klasickou plodinou kávovník. Je to keř, ke kterému se slétají opylovači včetně evropské včely medonosné, která v USA sice není původním druhem, ale dobře se v tamní krajině uchytila.

Farmářům by se sázka na biodiverzitu mohla vyplatit možná i jako dobrý podnikatelský záměr. „Káva by se prodávala za vyšší ceny pro zákazníky, kteří preferují farmy s velkou diverzitou opylovačů,“ uvažuje Vojtěch Novotný.

Pestré lány

Spokojená včela nebo čmelák potřebují pestřejší krajinu. Jenže tu v české přírodě, na rozdíl od papuánské, většinou nenajdeme. „To, co v současné krajině postrádáme, je jemnozrnná mozaika,“ říká Jan Šobotník.

Čtěte také

Zatímco ptáci si dokážou za potravou zaletět třeba i deset kilometrů, pro hmyz je to daleko,“ varuje vědec. Dodává, že čím menší organismus je, tím méně mu vyhovuje homogenní, stejnorodá krajina. 

I kvůli úrodě je proto důležité, aby se do zdejší krajiny vrátila voda, aby v ní přibyly keře, stromy, a členitější terén.

Poslechněte si celou Laboratoř o prevenci viróz u včel, o vosách, které hlídají u sousedů a přínosu opylovačů pro ekonomiku. Debatují entomologové Vojtěch Novotný a Jan Šobotník a herečka a pedagožka Kristýna Frejová.

Spustit audio

Související