Nadbytek cukru škodí zdraví také u much octomilek

Octomilka obecná svým nenápadným zbarvením často uniká pozornosti a objevíte ji tak, až když jsou jich desítky či stovky
Octomilka obecná svým nenápadným zbarvením často uniká pozornosti a objevíte ji tak, až když jsou jich desítky či stovky
0:00
/
0:00

Když mouchy octomilky konzumují potravu s vysokým obsahem cukrů, klesá u nich hladina látek potřebných pro normální fungování mozku. Vědci z univerzity v Michiganu nechali část much v pokusu hladovět a část mohla bez překážek povečeřet glukózový džem – ty mouchy, které se cukrem přejedly, měly otupělá čidla sytosti a nedokázaly poznat, že už nemají hlad. 

Octomilky zpracovávají zralé či nahnilé ovoce. Když se předávkují cukrem, výrazně u nich klesá hladina N-acetyl aspartátu (NAA) a kynureninu, dvou látek, které vědci označují za signální.

„Cukr nastartuje metabolické pochody v mozku, které snižují hladinu těchto dvou látek,“ vysvětluje chemik Petr Klusoň. Dodává, že zmíněné chemikálie ovlivňují racionální uvažování o jídle. Studie na toto téma vyšla v odborném časopise Nature Communications. 

Žádané zboží

Cukr je v celé říši hmyzu žádané zboží. Mouchy, které se jím přejedí, ovlivňuje zásadním způsobem: „Mají pocit, že potřebují sladké, potřebují se najíst, trpí energetickým nedostatkem, přibývají na váze,“ líčí situaci Klusoň.

Konzumace cukru ve zmíněné studii ovlivnila i dvacet dalších metabolitů. Tyto a podobné změny se odehrávají i v lidském mozku.

Nájezdní mravenci

Další příklad zpracování cukru v přírodě popsala nedávná studie v časopise Journal of American Ecology. Zabývá se australskými nájezdními mravenci, kteří jsou na svých výpravách rovněž závislí na zdrojích cukru.

Mravenci rodu Dorylus molestus útočí na kobylku luční

V australské poušti častěji prší a lépe se tam daří rostlinám, z nichž mravenci mohou čerpat sladký nektar. Také díky tomu se uvedený druh zatím dobře vyrovnává se změnou klimatu.

Otázkou je, jak by se na mravencích podepsala nadměrná spotřeba cukru: „Zatím nevíme, možná by efekt cukerné diety pro mravence byl stejný jako u octomilky,“ míní entomolog Jan Šobotník.

Velký nedostatek cukrů prý pociťuje značná část hmyzu: „Cukr je důležitý k tomu, aby udržel svaly v činnosti. A svalstvo má také relativně velké zásoby glykogenu, což je pohotová energie,“ vysvětluje Šobotník s dovětkem, že rozklad tuků je pomalejší a bílkoviny dravý hmyz obvykle tolik nepostrádá.

Maso pro larvy

Vosa

Na jiný způsob, jak si doplnit cukry, přišly například vosy. Ty jsou rovněž závislé na masité potravě, ale z ní nemohou načerpat dostatek cukrů. Proto krmí masitou stravou i své larvy.

„Mají zvětšené slinné žlázy uzpůsobené k tomu, aby převáděly aminokyseliny na cukry,“ vysvětluje entomolog. Larvy pak cukry vrací dospělým vosám, aby jim umožnily aktivní let.

Složitější otázkou je, zda blanokřídlý hmyz dokáže štěpit polysacharidy nebo oligosacharidy. Podle Jana Šobotníka mu na to vlastní metabolismus nestačí: „Štěpení velkých polysacharidů (typu celulózy) je vždycky závislé na enzymech dodaných symbiotickými mikroorganismy.“ Třeba včely si údajně vystačí s dvojsložkovou potravou – nektar je pro ně zdrojem cukrů a pyl je bohatý na bílkoviny.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které Jan Šobotník, Petr Klusoň a Petr Vacek debatují také o včelách samotářkách nebo o housenčím jedu.

Spustit audio

Související