Sucho a alergie můžou zvýšit spotřebu velbloudího mléka
Velbloudí mléko bývá vhodné pro alergiky jako alternativa ke kravskému. Nový výzkum uvádí, že přispívá ke zdravějšímu trávení, v některých částech světa se může hodit pro chovy i kvůli postupující změně klimatu.
Velbloudi mléko chrání žaludek podle nové studie před nevhodnými enzymy nebo bakteriemi. Hlavně by ale mohlo nabýt na významu v těch oblastech světa, kde skot trápí extrémní sucho.
Příkladem je využití dromedárů domestikovaných před 5000 lety ve Středomoří. „Dnes je jich v Austrálii asi milion,“ vypočítává etolog Marek Špinka.
S rozvojem automobilismu se tam velbloudi už od 30. let minulého století šíří ve volné přírodě. Místo odstřelů je na farmách začali dojit a uměle inseminovat.
Zatímco ale skot vydá v průměru alespoň 28 litrů denně, velbloudi jen kolem 5 až 7 litrů. Krmení rostlinami suchých stepí, jako je lebeda, navíc přestává stačit.
Šampioni v dojení
„Pokud budeme velbloudy šlechtit na to, aby jim produktivita rostla, budeme je muset začít krmit něčím dalším,“ míní Špinka. Výhodou jsou aspoň velké pláně, kde se tito velbloudi můžou pohybovat.
„Velbloudi nejsou tak úplně výjimeční,“ míní imunolog Jan Černý. Ještě většími šampiony v dojení jsou třeba buvoli. Upozorňuje také, že se v různých oblastech světa liší míra tolerance k laktóze z kravského mléka a obsah proteinů v něm.
„V dospělosti je schopnost dobře laktózu trávit rozšířená v oblastech, kde tradičně chovali zvířata, například ve skandinávských zemích nebo v severní Africe,“ dodává vědec.
Jakou perspektivu má velbloudí mléko? Jak střevní bakterie ovlivňují imunitu savců? Přežije velký bílý žralok? Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Jan Černý a Marek Špinka, spoluúčinkuje herečka a hudebnice Ester Kočičková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
