Účinné látky z lamy dokážou ničit koronavirus. Zabírají i ve spreji

Miniaturní protilátky velbloudovitých zvířat včetně lam mají oproti podobným lidským buňkám desetinu váhy. Proti infekci jich slibně zareagovalo nejméně třináct. 

Ta nejúspěšnější z nich chránila živé buňky i ve formě aerosolu, což autory studie vede k dalším pokusům o vývoj nového typu inhalačních léčiv.

„Dýchací cesty jsou místem, kde se dost látek vstřebá,“ vysvětluje infektolog Petr Smejkal. Připomíná, že už dnes řadu léků, včetně antibiotik, pacienti inhalují.

Elegantní protilátky

Nápad s výrobou levnějších, lehčích a elegantnějších protilátek z lamy zaujala lékaře i biotechnology. Detaily metody amerického týmu popisuje odborný časopis Scientific Reports. 

Vědci uvažují tak, že by lamí protilátky podávali covidovým pacientům, u nichž se už projevila infekce, a to hlavně v případech, kdy nemocným protilátky chybí. 

„Ve větším se dají produkovat v kvasince zvané Pichia pastoris,“ vysvětluje virolog Ivan Hirsch. Předtím se naklonuje genetická informace, podle níž se miniaturní zbraně proti SARS-CoV-2 tvoří. 

První bariéra

Když bývalý americký prezident Donald Trump onemocněl covidem, lékaři mu vstříkli do krve experimentální směs monoklonálních protilátek proti SARS-CoV-2. Funguje podobně jako sérum z lamy. „Taková léčba je nesrovnatelně dražší, ale i účinnější,“ upozorňuje Ivan Hirsch. 

Čtěte také

Proč nechceme nosit roušky? Souvisí to i s krátkodobou pamětí, říkají vědci

Do koktejlu protilátek zdravotníci vybrali ty, o nichž už věděli, že zaberou. Také k léčbě sérem z lamy se protilátky cíleně vybírají. „Určitě to pomohlo slizniční imunitě, která je první bariérou, kde se virus může zachytit,“ říká infektolog Petr Smejkal.

Dodává, že pasívní imunizace je v dějinách medicíny známý postup. Některé infekční nemoci se už dříve v historii léčily zvířecími séry, příkladem je vzteklina. 

Na podobných principech je založena také léčba rekonvalescentní plazmou od dárců, kteří prodělali covid-19. Ta ale podle dosavadních poznatků zabírá méně. Protilátky od pacientů v ní tvoří směs, některé proti viru zabírají, jiné nikoliv.

Virus ve střevě

V časopisech Science a Nature vyšly studie, podle nichž se naše imunita dokáže bránit nové infekci SARS-Cov-2 nejméně šest až osm měsíců. K budování imunitní paměti přispívá přítomnost koronaviru ve střevě. Delší imunitní paměť je důležitá i pro efektivitu očkování.

Čtěte také

Podle výzkumu Yaleovy univerzity může virus nachlazení porazit chřipku

Science také zveřejnil zprávu o využití umělé inteligence při hodnocení obranyschopnosti virů. Jde o nejnovější počin prestižního technologického institutu MIT. Programy využívané v lingvistice slouží vědcům k předpovědi vzniku mutací, které unikají imunitnímu dohledu.  

Badatelé při těchto experimentech pracují s viry SARS-Cov2, HIV a chřipky. Program dokáže odhadnout mutace povrchových proteinů, díky nimž viry unikají léčbě. Právě na ně by se měly s předstihem vyvíjet vakcíny. 

Poslechněte si celou Laboratoř o protilátkách z lamy, virech, které unikají vakcínám, a o tom, jak si naše imunita pamatuje covid. Debatují virolog Ivan Hirsch, infektolog Petr Smejkal a dramatik Petr Svojtka.

Moderuje Martina Mašková.