Podle výzkumu Yaleovy univerzity může virus nachlazení porazit chřipku

12. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nachlazení; chřipka (ilustrační foto)

Nástupu chřipky může zabránit rinovirus, jeden z původců běžného nachlazení nebo rýmy. Ukazuje to nový výzkum z nemocnice, která je součástí Yaleovy univerzity. Imunitní pohotovost, kterou rinovirus vyvolal, trvala nejméně 3-5 dní a u většiny pacientů chřipkovou infekci úplně zastavila.

I méně agresívní viry, které nezpůsobují vážnou chorobu, dokážou nastartovat účinnou imunitní odpověď. Dokládá to studie vědců z nemocnice New Haven Yale Hospital. Většina pacientů z výzkumu, kteří trpěli nachlazením vyvolaném rinoviry, současně nedostala chřipku typu A. Totéž se potvrdilo i na modelu plicní tkáně.

Kašel / Kýchnutí

Modelovou tkáň vědci vyrobili z kmenových buněk epitelu okraje plic. Ten bývá pro viry první bariérou. „To, co funguje ve vztahu nachlazení a chřipky typu A, nemusí platit pro vztah s koronaviry,“ poznamenává imunolog Jan Černý.

Hlídací pes

Interferony, které v aktuálním výzkumu dokázaly porazit chřipku, jsou bílkoviny, které se v těle objevují na počátku virové infekce. U člověka jich zatím známe kolem 20, a s některými už medicína pracuje.

Čtěte také

„Imunitní systém funguje jako hlídací pes, který spí. První virus ho vzbudí, takže když přijde druhý, ,pes´ už je připravený,“ přibližuje situaci v našem těle molekulární a buněčný biolog Petr Svoboda, vědec oceněný za výzkum mechanismu vrozené antivirové imunity. 

„Některé viry volí strategii typu: udeř a uteč,“ upozorňuje Svoboda. Virózy pak probíhají rychle a s různou závažností pro hostitele. V pokusu amerických badatelů ho zaujalo mimo jiné to, že zatímco nachlazení brzdilo chřipku, chřipka mu nezabránila.

Signál nebezpečí

Původně si vědci mysleli, že lidská imunita funguje jako represívní složky v policejním státě, které stále vše kontrolují, a toho, kdo jim přijde nebezpečný, zde nakaženou buňku našeho těla nebo cizorodou částici, rovnou likvidují. Podle imunologa Jana Černého ale postupně vychází najevo, že obrana organismu se podobá spíš práci hasičů. 

Na zásah můžou obranné složky našeho těla čekat velice dlouho, akce pak ale stojí za to. Musí reagovat mimořádně rychle, podobně jako hasiči, když dostanou signál o nebezpečí. „Kdyby hasili Národní divadlo, takovou zkušenost si zapamatují, okamžitě by vyjeli a velice rychle eliminovali příští nebezpečí,“ vysvětluje Černý. 

Koronavirové hry

Autoři týmu na Yaleově univerzitě založili výzkum na tříletém sběru dat o více než 13 tisících pacientech s příznaky respiračních nemocí. Do kategorie nachlazení vědci řadí lehčí onemocnění způsobená různými viry. Spojuje je to, že jako bránu k infekci využívají dýchací cesty. 

Čtěte také

„Příčinou asi 15 až 20 procent všech lehkých virových dýchacích cest u české populace jsou koronaviry. Doufejme, že covid -19 se stane pátým,“ dává naději imunolog. Upozorňuje ale, že momentálně je původce covidu-19 jedním z největších RNA virů, a že část genetického aparátu využívá k výrobě látek, které tlumí naši imunitu. 

Viry si takové ,uspávací prostředky´měly (a mají) šanci vyrábět a upravovat během celého dlouhodobého soužití s člověkem nebo zvířaty. „Žijí s námi tak dlouho, že se naučily hrát různé hry,“ líčí situaci Jan Černý. Právě kvůli delší imunitní odpovědi svět potřebuje, kromě antivirotik, účinné vakcíny.

Trénink paměti

Zatímco výzkum z Yaleovy univerzity je ukázkou fungování krátkodobé imunitní paměti, dlouhodobější obrana proti virům je založená na tom, že se nám v těle vytvoří protilátky. „Vycvičené T-lymfocyty zabíjejí jen toho správného nepřítele,“ říká imunolog Černý. 

Koronavirus

Na rozdíl od bakterií nebo kvasinek, viry nejsou živé. V boji s nimi musíme volit rozdílné strategie. „Virus je program, který využívá naše těla k tomu, aby se rozmnožil, aby se vytvořila a šířila nová ,fleška´ s informací,“ říká vědec.

Když někomu takzvaně teče nudle z nosu, jde o společný obranný mechanismus proti virům, které napadají zmíněný okrajový epitel dýchacích cest. Hlen v nose, ze kterého odebíráme vzorky, je jednou z bariér, kterou musí virus překonat, aby pokročil v nákaze. 

„Je to něco jako mucholapka na viry, která je inaktivuje. Viry tam můžou být, ale nemusí se dostat dál,“ poznamenává Petr Svoboda. Právě proto je podle něj těžké říct, kdo je (a kdo není) přenašeč virové infekce.

Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové o soupeření chřipky s rýmou, rozdílech v rytmicitě mozku a o vlivu altruismu na naše zdraví. Debatují imunolog Jan Černý, molekulární a buněčný biolog Petr Svoboda a herec a režisér Ondřej Kepka.

Spustit audio

Související