Vědci natočili unikátní záběry páření netopýrů. Zvířata při něm odhazují roušku
Středoamerický netopýr listonoh vrásčitý volí svérázný způsob námluv. Sameček má během nich bradu a ústa zakryté chlupatou rouškou. Když se přiblíží akt páření, netopýr si ji strhne.
Na světě žije asi 1400 druhů netopýrů. U 90 procent z nich není zatím známo, jak se rozmnožují. To, že vědci měli možnost sledovat páření listonohů, plodožravých netopýrů ze střední Ameriky, byl proto výjimečný počin.
Badatelům se povedlo natočit, jak si samečci listonoha hájí území a jak se hromadně dvoří samičkám, které si z nich vybírají partnera. Biolog Jan Černý upozorňuje, že u listonohů se vyskytuje řada dalších zvláštností.
Lícní torby
„Tento druh netopýra má lebku, která ukazuje, že má mnohem silnější stisk čelistí, než by potřeboval ke konzumaci měkké potravy typu ovoce,“ popisuje Černý.
Čtěte také
Dodává, že si dovede představit, že někdo během výletu do Jižního Mexika nafilmuje, jak listonoh louská oříšky.
„Má něco na způsob lícní torby, kam si ukládá potravu do zásoby,“ doplňuje vědec další zajímavost. Tou by listonoh připomínal například křečka.
Otázkou zůstává, zda z takového vaku nevznikla i rouška, kterou teprve později netopýr začal používat i při námluvách.
Netopýří sbor
Výsledky pozorování listonohů shrnuli vědci do studie zveřejněné v časopise Plos One. Povedlo se jim natočit, jak samci společně zpívali a při tom šelestili hroty křídel. Další netopýři zpěváky sledovali.
Čtěte také
To, že se samci při námluvách ukazují ve skupinách, není v přírodě nic zvláštního. „I u některých lidských společenstev se muži namalují a seřadí do řady a ženy si vybírají toho, který se jim nejvíc líbí,“ říká Jan Černý.
Příkladem můžou být rituály domorodců z Chadu.
Maškarní ples
Zoolog Evžen Kůs zdůrazňuje, že i samci celé řady dalších živočišných druhů jsou při páření vynalézaví. „Zákon zachování rodu není nic jiného než předat své geny,“ připomíná Kůs.
Netopýří námluvy přirovnává k maškarnímu plesu. „Tajemstvím je obestřena i spousta našich takzvaně obyčejných druhů,“ upozorňuje zoolog.
U netopýrů je ale podobný rituál podle stávajících poznatků vědců vzácný.
Zpěv netopýřího sboru uprostřed noci museli vědci poslouchat na speciálních přístrojích. Ultrazvukové frekvence totiž lidským uchem nezachytíme.
Pachové lákadlo
Otázkou pro vědce zůstává původ chlupaté roušky. Jedna z možností je právě zmíněný zpěv. „Možná funguje jako resonátor pro zvuky,“ uvažuje Jan Černý.
Čtěte také
Další stopa, po kterého jdou vědci, je čichová. O listonohovi je už déle známo, že vysílá pachové signály. Rouška sousedí se žlázami, z nichž samci vylučují feromonová lákadla pro partnerky.
„Nějakým způsobem se rozvoní, a když už to není potřeba, když samičku získal, tak to ukončí a začne akt, ke kterému to všechno spěje,“ vysvětluje biolog. Před pářením samotným jde rouška dolů.
Rozmanitost tónin
Jan Černý přínos studie vidí také v tom, že poukázala na rozmanitost druhů netopýrů ve světě. Jako příklad uvádí Kostariku, kde na malém ostrůvku ve sladkovodním jezeře vědci napočítali 60 druhů netopýrů na ploše kolem 2 kilometrů čtverečních.
„Když si člověk představí, jak se prolínají všechny ty tóniny a všechny ty neslyšitelné zvuky, musí to být koncert,“ předpokládá Černý. Zvláště pro jižní a střední Ameriku je velká rozmanitost netopýřích druhů typická.
Velké druhové bohatství netopýrů je podle něj zároveň pobídkou k takzvané občanské vědě. I laický pozorovatel přírody s mobilem může někdy vědcům poskytnout cenné informace.
Poslechněte si celou Laboratoř o netopýří roušce, kravách, kterým chybí lidé, a o rozpoznávání členů vlastního hejna. Debatují biologové Jan Černý a Evžen Kůs a herečka Lenka Kočišová.
Související
-
Jak se žije netopýrům? Málokteré zvíře je člověkem po staletí tak pronásledováno jako netopýr
Přitom má tento zvláštní létající savec vlastnosti a dovednosti, které by mu lidé mohli závidět. Připravila Markéta Ševčíková
-
Ptáci kulíci se rozcházejí, i když úspěšně vyvedou potomstvo. Samičky častěji
Vědci zkoumali partnerské chování vodních ptáků kulíků. Čekali bychom, že se budou rozcházet spíš páry bez potomků. U kulíků se ale rozpadají i úspěšné páry.
-
Bonobové dovedli vědce k nové houbě. Podobá se lanýžům
Nejbližší příbuzní člověka, bonobové, pomohli vědcům popsat nový druh houby příbuzné lanýžům. Ty slouží zvířatům k obživě a stromům pomáhají čerpat z půdy živiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.