Bonobové dovedli vědce k nové houbě. Podobá se lanýžům

Aromatické houby, jako jsou lanýže, můžou být mimořádnou pochoutkou nejen pro lidské gurmány, ale i pro naše nejbližší zvířecí příbuzné, bonoby. Zvířata houby hledají podle čichu, což platí i pro nově popsanou houbu loupavku (Hysterangium bonobo), o níž vyšla studie v časopise Mycologia.

Výživná hodnota

Loupavka patří do skupiny hub, kterým se říká podzemky. Autoři studie ji zkoumali v národním parku Kokolopori v Kongu. Pro zvířata má velmi dobrou výživnou hodnotu a chutná prý podobně jako už známé druhy lanýžů. Zvířata, kromě bonobů jsou to například antilopy, pomáhají houbě s rozmnožováním. Tím, jak po ní pátrají, se hrabou v půdě a tak šíří její spory.

Čtěte také

Konzumace hub oddaluje stárnutí mozku

Nejdůležitější úkol má ale loupavka podobný jako houby v našem, mírném pásmu. Pomáhá čerpat stromům z půdy živiny. Tak udržuje v kondici celé lesní ekosystémy a chrání kvalitu půdy.

„Houba nově objevená v Africe je svou biologií velmi podobná našim houbám, jako jsou lišky, hřiby, holubinky nebo ryzce,“ říká ekolog a mykolog Petr Kohout.

Jiný les

Bez soužití hub a rostlin neboli mykorhizy by nemohly existovat lesy ani u nás, ani v tropickém pásmu. „Rostliny by nemohly přijímat živiny a lesy by nevypadaly tak, jak je známe,“ zdůrazňuje Petr Kohout.

Čtěte také

Bioinženýři z Miami dokázali vyrobit látku z lysohlávek, ze které může být antidepresivum

Strom dodává houbě uhlíkaté látky, houba propojuje stromy navzájem a po těchto sítích lépe putují živiny.

Houby, které slouží i nám výživě, včetně lanýžů, jsou celoživotním zájmem spoluautora studie Matthewa Smithe z floridské university. Podle něj toho o lanýžích víme zatím jen velmi málo. „Jezdí po světě, sbírá a popisuje nové druhy hub v Evropě, v Africe i Austrálii,“ podotýká Petr Kohout, který se Smithem spolupracuje.

Aroma a chuť

V Evropě lanýže vyhrabávají mimo jiné prasata. „Mají výraznou aromatickou vůni a lákají různá zvířata, zejména savce,“ říká mykolog Michal Mikšík. To, že lanýž voní zvířatům, ale automaticky neznamená, že má příjemnou vůni i pro nás.

Bonobové se krmí nově objevenou houbou v v Národním parku Kokolopori v Kongu|foto:Václav Gvoždík

„Francouzi a Italové milují pravé lanýže z rodu Tuber, to jsou skutečné houbové delikatesy,“ dodává mykolog. Ani pravé lanýže ale nevoní nebo nechutnají všem konzumentům. Některé lanýže rostou i v Česku a sbírat se můžou jen pro vědecké účely.

Prasata a bonobové

Pravé lanýže patří k nejdražším potravinám na světě a jejich sběr a skladování není lehká disciplína. Ty nejvyhledávanější se pěstují na speciálních farmách mimo jiné v Itálii nebo ve Francii. Je těžké je skladovat, protože aroma se ztrácí už asi po týdnu od sběru. Ve volné přírodě rostou poblíž kořenů stromů a sběračům při jejich hledání pomáhají speciálně vycvičení psi nebo prasata.

Čtěte také

Vědci zkoumají nejstarší zkamenělou houbu

„Prasata mají speciální náhubky, které zajišťují, aby houbu nesnědla,“ vysvětluje Mikšík. Možnost, že by lidem v Kongu pomáhali při hledání nové houby bonobové, ale vědci nevidí jako reálné. „Bonobo si může najít klacek a houbaře ohrožovat,“ podotýká s nadsázkou Petr Kohout.

Studie z Konga je ale dalším dokladem toho, jak může k vědeckým výzkumům přispět veřejnost. Obyvatelé národního parku Kokolopori už nově popsanou houbu znali. Vyrábějí si z ní pasti na chytání zvířat, zvláště pak malých savců. Říkají ji simbokilo, což v bantuských jazycích evokuje rčení: Nikdy nenech svého švagra odejít, do této pasti ti spadne hodně jídla.

Poslechněte si celou Laboratoř o vlivu lanýžů na podobu lesa, o soužití hub a brouků a o ekologických náhradách kůže. Debatují mykologové Michal Mikšík a Petr Kohout a herec Kajetán Písařovic. Moderuje Martina Mašková.