Bioinženýři z Miami dokázali vyrobit látku z lysohlávek, ze které může být antidepresivum

Lysohlávka tajemná česká (Psilocybe serbica var. bohemica)
Lysohlávka tajemná česká (Psilocybe serbica var. bohemica)

Vědcům se podařilo ve větším množství vyrobit psilocybin. Tato účinná látka je známá z více než 200 druhů hub, má psychedelické a halucinogenní účinky podobně jako například LSD. Geny z jednoho druhu lysohlávky vědci vložili do bakterie, která pak začala psilocybin vyrábět.

Lysohlávky rostou na celém světě s výjimkou Antarktidy. Jsou to houby, které rozkládají organickou hmotu. Autoři studie z Miami na Floridě k pokusu použili lysohlávku kubánskou, která v oblasti roste. „Je to houba, která se velice snadno pěstuje v umělé kultuře,“ říká mykolog Jan Borovička.

Antibiotika pilulky léky

Při výrobě psilocybinu byli vědci poměrně úspěšní, podařilo se jim takto získat 1,16 gramů na litr. Také v Evropě žije několik druhů lysohlávek, část z nich je halucinogenních. Původní názvy česká a moravská, které najdeme na našem území, se podle Borovičky dnes už nepoužívají. Zdejší druh dostal název lysohlávka tajemná nebo srbská.

„Teoreticky si ji můžete doma pěstovat, ale naše lysohlávky takhle ‚ochočené‘ nejsou,“ říká mykolog a dodává, že při domácím pěstování houby netvoří plodnice. „Obsah účinné látky velice kolísá, což mimochodem působí problémy experimentátorům,“ vysvětluje Borovička. Podle něj se dají těžko odhadnout vyšší dávky při konzumaci hub nasbíraných v přírodě, u různých plodnic můžou být různé.

Nadějné léčivo

Únava - vyčerpání - deprese

Výroba psilocybinu vyžaduje přítomnost enzymů, podobně jako výroba piva. Vědci z lysohlávky do běžné střevní bakterie Escherichia coli dokázali přenést ne jen jediný gen, ale celou syntetickou dráhu složenou ze tří enzymů.

V pokusu z Miami nejdřív bakterie v laboratoři vyráběly takové množství psilocybinu, které by se ekonomicky nevyplatilo. „Během několika různých pokusů a optimalizace se jim podařilo zvýšit obsah na víc než gram na litr a blíží se to obsahu psilocybinu v lysohlávkách,“ upozorňuje buněčný biolog a rostlinný fyziolog Viktor Žárský.

Autorům studie šlo tedy hlavně o to, zlevnit a zjednodušit výrobu látky, která se ukazuje jako nadějné léčivo v oblasti různých psychických potíží.

Evoluční strom

Jiná odborná studie z Ohia zvažuje hypotézu, že houby se učinily halucinogenními, aby snížily pravděpodobnost, že je sežene hmyz. „Tím, že nemůžou unikat před nepřáteli, musí vymyslet jiné strategie, jak se bránit. Produkce nějakých látek, které jsou jedovaté nebo ovlivní chování predátora, jsou nejlepší z možných obran,“ připouští Žárský.

Za problém považuje to, že psilocybin má velmi variabilní účinky. Záleží také na stavu člověka a je nevyzpytatelný svým působením. „Je to analog serotoninu a je důležité, aby experimenty s touto látkou probíhaly pod kontrolou lékařů,“ říká vědec. Pokus kolegů z Miami je podle něj důležitý proto, že umožňuje regulovaně a systematicky studovat vliv psilocybinu získaného v dostatečné a čisté formě.

I když řada látek s psychedelickými nebo halucinogenními účinky se vyskytuje jak u hub, tak u rostlin, tyto dvě skupiny nejsou příbuzné. V řadě vlastností se houby blíží spíš živočichům než rostlinám a tvoří dnes samostatnou říši. „Houby a rostliny jsou úplně jiné větve evolučního stromu,“ podotýká Viktor Žárský.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které buněčný biolog Viktor Žárský, mykolog a geochemik Jan Borovička a herec Richard Trsťan debatují také o protinádorových účincích hub a parazitovi v mraveništích.

Spustit audio

Související