Konzumace hub oddaluje stárnutí mozku

Studie singapurských vědců proběhla v letech 2011-2017, zúčastnilo se jí 663 lidí ve věku nad 60 let. Zveřejněna byla v odborném časopise Journal of Alzheimer‘s Disease. Tři čtvrtiny hrníčku vařených hub denně (150 g), které se v Singapuru běžně konzumují, u zkoumaných osob snížily riziko brzkého nástupu poruchy kognitivních funkcí až o polovinu.

Houby shiitake|foto: Freedigitalphotos.net

Účastníkům pokusu vědci podávali žampiony, a to v čerstvé, konzervované i sušené formě. Pacienti jedli i další pečárkovitou houbu, u nás méně častou bedlovnici zlatou, hlívu ústřičnou anebo houbu šiitake, která bývá i součástí našich jídelníčků. Vědci předtím podrobně prozkoumali kognitivní schopnosti pacientů, jejich psychiku a zdravotní stav vůbec.

Stárnutí buněk

Senioři, kteří se pokusu singapurských badatelů zúčastnili, trpěli mírným kognitivním poškozením. Začínali mít potíže s pamětí nebo řečí, ale zatím zvládali sebeobsluhu a běžné každodenní činnosti. Projevovaly se u nich zatím jen mírné potíže s pamětí nebo s orientací v prostoru.

„Takový stav nastupuje i bez příčiny, nezáleží na tom, zda jsou unavení nebo svěží,“ vysvětluje neurofyziolog František Vyskočil. Pozitivní účinky hub v tomto pokusu byly prokazatelné. Vědcům se podařilo vyloučit ostatní vlivy, jako byl jídelníček a způsob života vůbec, včetně kouření.

Žampiony v košíku|foto: Fotobanka Pixabay

Houby jsou běžnou součástí kuchyně mnoha národů na světě pro svou výživnou hodnotu, obsah vláknin, vitamínů či antioxidantů, které chrání zdraví buněk našeho těla. Jedním z antioxidantů, který mohl účinkovat v pokusu singapurských vědců, mohl být ergothionein. „Patří do skupiny látek, které zabraňují stárnutí buněk,“ připomíná vědec.

Podle imunologa Jana Černého může pozitivní účinek hub ze singapurského pokusu souviset s propojením naší nervové činnosti a imunitního systému: „O houbách se ví, že obsahují spoustu imunologicky regulujících látek, známe třeba betaglukany,“ vysvětluje vědec s tím, že o houbách, které působí proti degeneraci mozku, se ví, že obsahují imunostimulační látky.

Úklid v mozku

Oddálení stárnutí mozku může souviset také s tím, jak se v něm uklízí. „Buňky imunitního systému dokážou vstupovat do mozku mnohem víc, než jsme si mysleli, Jsou zde mikroglie, které dokážou uklízet v mozku, které mají receptory pro betaglukany,“ dodává vědec.

Proč potřebujeme spánek? V mozku se uklízí poškozená DNA

• Upravit
• Smazat

Vědci z Izraele objevili další důvod, proč bychom měli spát. Na pokusné rybce doložili, že spát potřebují i jednotlivé nervové buňky v mozku, aby si mohly uklidit poškozenou DNA v jádře. Během spánku se opravují chyby dědičné informace, které se nahromadily přes den. (repríza)

Stačí jen pár hodin a miliardy buněk v našem těle zemřou a jiné se narodí. Ty buňky, které už nefungují, musí někdo uklidit. Podílejí se na tom specializovaní uklízeči, jakou jsou makrofágy nebo fagocyty. Pomoci jim v tom můžou právě účinné látky z hub, které podporují regeneraci nervových buněk.

Znalost toho, jak mozek uklízí, je důležitý právě kvůli Alzheimerově nemoci. Při ní vznikají zvláštní typy molekul zvané amyloidy. „Bílkovina se natáhne jako pružina a je třeba ji odklidit,“ ilustruje situaci profesor Vyskočil a dodává: „Nemáme v mozku žádný lymfatický systém, tak jako v těle, s jehož pomocí by se amyloidy odstraňovaly.“

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které neurofyziolog František Vyskočil, imunolog Jan Černý a herci Andrea Černá a Petr Vacek na AFO Olomouc diskutovali také o úspěchu v konverzaci lidí a křečků a o vlivu umění na školní známky.