Už před 12 tisíci lety lidé zřejmě používali přeslen. Mohly příst ženy i muži
V Izraeli se našly 12 tisíc let staré vápencové kameny s otvorem, na nichž si zřejmě pravěcí lovci a sběrači vyráběli přízi. Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě doložili, že jde o raný příklad používání rotační technologie. Doklady o zpracování vláken existují už z doby před 25 tisíci lety, připomínají vědci v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.
Princip kroucení rostlinných vláken znali už obyvatelé našeho území v mladém paleolitu, které označujeme za lovce mamutů. Svět si ale tuto technologii doteď spojoval spíš s kulturami doby bronzové než kamenné.
Čtěte také
„Přeslen pomáhal zvýšit efektivitu,“ vysvětluje antropolog Daniel Sosna. „Zůstal v téměř nezměněné podobě až do raného středověku, kdy nastoupil kolovrat,“ dodává antropoložka Anna Pankowská.
Výrobu příze považujeme tradičně spíš za ženskou práci. Zdůvodnění většinou zní, že jde o aktivitu, která se dá dělat přes den v podstatě kdykoliv, třeba při hlídání dětí. „Může to být v podstatě nevědomá činnost,“ připomíná Pankowská.
Také ve středověké ikonografii bylo zvykem zobrazovat ženu, jak sedí u přeslenu. Dokázat, zda se této práci případně nevěnovali také muži, by mohly pomoci kosterní pozůstatky.
„Existují novější výzkumy o lovkyních a válečnicích, ale u ženských prací se moc nezkoumá, že by je mohli dělat i muži,“ říká antropoložka. Etnografové ale občas nacházejí stopy po kulturách, kde se tak často neuplatňují evropská kritéria nebo genderové stereotypy.
„Na kostech rukou by se možná dala najít nějaká traumata nebo jiné stopy opakované činnosti, třeba poškození kloubů,“ dodává Daniel Sosna.
Kámen s otvorem patří k nejčastějším nálezům v našem zemědělském pravěku. Je možné, že v paleolitu některé kruhové disky používali také šamani. „Kruhovost mohla souviset s přechodem do jiných světů,“ poznamenává Sosna.
Odkdy si pravěcí lidé dokázali vyrábět přízi? Jak první první obyvatelé Tasmánie ovlivnili krajinu? Jaké drogy užívali staří Egypťané? Moderuje Martina Mašková. Debatují antropologové Anna Pankowská a Daniel Sosna, spoluúčinkuje herečka Jana Janěková.
Související
-
Západoafričané zřejmě 140 tisíc let neměnili pazourky. Zůstaly jim, i když jinde začalo zemědělství
Výzkum archeologického naleziště v Senegalu naznačuje, že obyvatelé západní Afriky v době kamenné zřejmě dlouho neinovovali nástroje.
-
Vědci vyčetli DNA pravěké ženy ze zubu jelena, aniž by materiál zničili. Považují to za průlom
Mezinárodnímu týmu vědců se poprvé podařilo nejenom vyluštit genetický kód pravěkého člověka z předmětu místo kostry, ale také ho přiřadit konkrétní osobě z jihu Sibiře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.