Vědci přečetli DNA konkrétní pravěké ženy ze zubu jelena, aniž by ho zničili. Považují to za průlom

Žena, jejíž stopy na artefaktu zůstaly, patřila k anatomicky moderním lidem. Žila v sibiřské jeskyni v éře před 25 až 19 tisíci lety. Článek o ní vyšel v odborném časopise Nature.   

Čtěte také

Moderní člověk, nebo neandertálec? Vědci řeší záhadného rybáře z pravěku

„Živý svět se dostává do litosféry, má pravidelnosti, které dokážeme vrátit a rekonstruovat ho,“ říká antropolog Vladimír Sládek. Tady navíc šlo o neinvazívní metodu. 

Podle něj se věda donedávna až příliš soustředila na fosilie a morfologické záznamy a při tom opomíjela jiné stopy. 

Jeskyně mohla být oblíbenou lokalitou předků a příbuzných našeho druhu. Své jméno dostala podle toho, že v ní předtím pobývali i naši dávní bratranci, denisované. 

Krev, pot a jelen

Zdrojem DNA, kterou badatelé našli, mohly být například sliny, slzy, pot či krev pravěké ženy, která zub jelena vyrobila nebo nosila jako přívěsek. Podobně jako v kriminalistice, i tady výhodou bylo, že stopy uvízly v porézní hmotě.                                                        

„Jde-li o zub nebo kost, je to pro uchování stop vhodnější než u jiného materiálu. Je v nich hodně hydroxypatitu,“ vysvětluje antropolog Lukáš Friedl. Tento typ hmoty totiž podle něj zpomaluje rozklad DNA.

Vědci dokázali úspěšně oddělit lidskou a zvířecí DNA a určili také konkrétní druh jelena, ze kterého byla ozdoba vyrobena. Byl to dodnes žijící jelen wapiti. Bádání otevírá cestu i k dalším ekologickým poznatkům o době, v níž žena a jelen žili.

„Dokážeme ji rekonstruovat i ze sedimentů, pylu nebo kosterních pozůstatků zvířat,“ popisuje Vladimír Sládek. Ze zubního plaku umí věda vyčíst, čím se tehdy lidé živili.

Zmizelé Věstonice

Žena ze Sibiře není příbuzná nikoho, kdo žije v současnosti. Příslušníci její populace po sobě nenechali následovníky nebo se jejich stopa smazala křížením.

Nález z mladého paleolitu je ale časově blízký například těm z Dolních Věstonic nebo z Předmostí u Přerova. „Věstonice také nepřešly do dalšího populačního rozvoje,“ podotýká vědec. 

Tři migrační vlny

Čtěte také

Motorem evoluce člověka může být i klimatická změna. Ukázaly to vrty v zaniklých etiopských jezerech

Pozornost vzbuzuje i jiná aktuální studie zaměřená na původ anatomicky moderního člověka. Podle ní osídlení Evropy trvalo možná až 12 000 let a probíhalo ve vlnách. Studie o tom vyšla v časopise PLOS One.

Ludovic Slimak z Univerzity v Toulouse se svým týmem přišel s myšlenkou, že moderní člověk potřeboval tři samostatné migrační vlny. Na tu poslední, k níž došlo před 42 tisíci lety, doplatili neandrtálci. 

Co odhalila DNA pravěkého člověka nalezená v zubu jelena? Proč lidé v západní Africe 140 tisíc let nevyhledávali inovace? Co věděli šamani z doby bronzové o drogách? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují antropologové Lukáš Friedl a Vladimír Sládek, spoluúčinkuje herečka Martina Hudečková.