Vědci přečetli DNA konkrétní pravěké ženy ze zubu jelena, aniž by ho zničili. Považují to za průlom

13. květen 2023

Mezinárodnímu týmu vědců se poprvé podařilo nejenom vyluštit genetický kód pravěkého člověka z předmětu místo kostry, ale také ho přiřadit konkrétní osobě. Provrtaný jelení zub, možná původně přívěsek, objevili v denisovské jeskyni na jihu Sibiře. 

Žena, jejíž stopy na artefaktu zůstaly, patřila k anatomicky moderním lidem. Žila v sibiřské jeskyni v éře před 25 až 19 tisíci lety. Článek o ní vyšel v odborném časopise Nature.   

Čtěte také

„Živý svět se dostává do litosféry, má pravidelnosti, které dokážeme vrátit a rekonstruovat ho,“ říká antropolog Vladimír Sládek. Tady navíc šlo o neinvazívní metodu. 

Podle něj se věda donedávna až příliš soustředila na fosilie a morfologické záznamy a při tom opomíjela jiné stopy. 

Jeskyně mohla být oblíbenou lokalitou předků a příbuzných našeho druhu. Své jméno dostala podle toho, že v ní předtím pobývali i naši dávní bratranci, denisované. 

Krev, pot a jelen

Zdrojem DNA, kterou badatelé našli, mohly být například sliny, slzy, pot či krev pravěké ženy, která zub jelena vyrobila nebo nosila jako přívěsek. Podobně jako v kriminalistice, i tady výhodou bylo, že stopy uvízly v porézní hmotě.                                                        

„Jde-li o zub nebo kost, je to pro uchování stop vhodnější než u jiného materiálu. Je v nich hodně hydroxypatitu,“ vysvětluje antropolog Lukáš Friedl. Tento typ hmoty totiž podle něj zpomaluje rozklad DNA.

Vědci dokázali úspěšně oddělit lidskou a zvířecí DNA a určili také konkrétní druh jelena, ze kterého byla ozdoba vyrobena. Byl to dodnes žijící jelen wapiti. Bádání otevírá cestu i k dalším ekologickým poznatkům o době, v níž žena a jelen žili.

„Dokážeme ji rekonstruovat i ze sedimentů, pylu nebo kosterních pozůstatků zvířat,“ popisuje Vladimír Sládek. Ze zubního plaku umí věda vyčíst, čím se tehdy lidé živili.

Zmizelé Věstonice

Žena ze Sibiře není příbuzná nikoho, kdo žije v současnosti. Příslušníci její populace po sobě nenechali následovníky nebo se jejich stopa smazala křížením.

Nález z mladého paleolitu je ale časově blízký například těm z Dolních Věstonic nebo z Předmostí u Přerova. „Věstonice také nepřešly do dalšího populačního rozvoje,“ podotýká vědec. 

Tři migrační vlny

Čtěte také

Pozornost vzbuzuje i jiná aktuální studie zaměřená na původ anatomicky moderního člověka. Podle ní osídlení Evropy trvalo možná až 12 000 let a probíhalo ve vlnách. Studie o tom vyšla v časopise PLOS One.

Ludovic Slimak z Univerzity v Toulouse se svým týmem přišel s myšlenkou, že moderní člověk potřeboval tři samostatné migrační vlny. Na tu poslední, k níž došlo před 42 tisíci lety, doplatili neandrtálci. 

Co odhalila DNA pravěkého člověka nalezená v zubu jelena? Proč lidé v západní Africe 140 tisíc let nevyhledávali inovace? Co věděli šamani z doby bronzové o drogách? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují antropologové Lukáš Friedl a Vladimír Sládek, spoluúčinkuje herečka Martina Hudečková.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.