Vědci objevili další společné vlastnosti látek vyvolávajících alergie. Umí překonat buněčné bariéry

Když alergen pronikne do těla, začnou se vylučovat bílkoviny zvané alarminy anebo do buněk začne proudit vápník. Právě to vyvolá alergickou odpověď. V krajním případě má alergie i těžší projevy, rozvine se astma nebo ekzémy.

„Naše imunitní odpověď je dost závislá na koncentraci těchto látek,“ pojmenovává přínos studie biochemička Klára Hlouchová. Množství alergenu totiž určuje míru, to, zda proděláme slabší, či silnější imunitní reakci.

Zleva moderátorka Martina Mašková, biochemička Klára Hlouchová, imunolog Jakub Ambramson a herec Petr Vacek|foto:Klára Holečková, Český rozhlas Plus

Už asi před 20 lety vědci popsali, jak enzymy – proteázy, které se k alergii pojí – dokážou rozepnout zipy na buňkách epitelu, tenké vrstvě buněk na povrchu kůže, i naších tělních orgánů včetně plic nebo střeva.

„Na této  studii je zajímavé, že se objevily proteiny, které, když spolu interagují, vytvářejí poměrně velké póry v membráně,“ říká imunolog Jakub Abramson.

Čtěte také

Budoucí lék na nejhůř léčitelné alergie? Vyměnit jejich klíč k bílým krvinkám za jiný

Poukazuje na to, že tyto proteiny mají hodně aromatických aminokyselin. Zatím ale není jasné, co těmto látkám umožňuje rozpoznávat jednotlivé typy buněčných membrán a překonávat tyto bariéry na konkrétních místech.

Modelovým organismem byla pro vědce plíseň, kterou můžeme pozorovat například na zdech ve vlhkém domě. Jejím působením se může u řady lidí vyvinout astma.

Odezva imunity, kterou sledujeme při alergiích, souvisí také s naší evoluční minulostí. „Tento druh imunitní odpovědi se vázal k  parazitům,“ dodává vědec. Jako příklad uvádí četnost jejího výskytu u pacientů, kteří přišli z Etiopie do Izraele. 

Co mají společného spouštěči alergií? Co pomáhá dětem s poruchou imunity? Jak se dá omladit náš imunitní systém? Debatují imunolog Jakub Abramson, biochemička Klára Hlouchová, spoluúčinkuje herec Petr Vacek. Moderuje Martina Mašková.