První evropští farmáři nebyli žádní beránci. Řada z nich zemřela po úderu do hlavy

Moderní svět souvisí s rozvojem zemědělství. Od neolitu, mladší doby kamenné, se lidstvu mimořádně daří. Počet obyvatel na planetě za posledních 12 tisíc let neustále roste.

Čtěte také

Motorem evoluce člověka může být i klimatická změna. Ukázaly to vrty v zaniklých etiopských jezerech

Zároveň ale naši předkové z éry počátků zemědělství zažívali velmi často násilí. Dokládají to nálezy z období 6 000 až 2 000 před naším letopočtem. Studie o tom vyšla v odborném časopise PNAS.

„Když má někdo zranění na lebce, téměř vždycky se uvažuje o tom, že je to důsledek násilí,“ míní antropolog Lukáš Friedl, který řadu pravěkých nálezů viděl na vlastní oči. Vědci se zaměřili na úder tupým nebo ostrým předmětem, tupé údery u nálezů převažují.

Špatný predátor

Násilí vidíme v Evropě dodnes. Stejně jako v mladší době kamenné se soupeří o území a vliv, jen kdysi se to odehrávalo v menším měřítku. „Na úrovni jednotlivce to bylo naopak brutálnější,“ říká antropolog.

Lovci a sběrači se sice střetávali, ale neplynuly z toho obvykle žádné výhody. U raných zemědělců to začalo být jiné. Zabít člověka v divočině primitivními zbraněmi ale naštěstí není, jak říkají vědci, tak snadná záležitost.

 „Člověk není moc dobrý predátor. Vyrobili jsme si na to řadu nástrojů, abychom se mohli zabíjet,“ poznamenává v nadsázce molekulární genetik Jan Pačes.

Opakované porody

Díky tomu, že se genetické změny v těle hromadí různou rychlostí, biologové umí určovat stáří populací. A tak přišli na to, že v neolitu také nastala zároveň důležitá změna v porodnosti.

„Průměrný věk matek byl 27 let. To bylo o hodně víc, než měli lovci a sběrači,“ říká molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes. Trendem se stalo mít děti opakovaně.Muži se stávali otci, když jim bylo kolem 30 let věku.

Sociální dovednosti

Další zásadní změnou v evoluci lidstva za posledních 12 tisíc let je to, že lidé dokázali přežívat ve větších skupinách. „O děti se proto mohli starat rodiče nebo i prarodiče, a širší sociální skupina,“ doplňuje genetik.

Čtěte také

Pes v pravěku zdomácněl nejspíš díky ženám. Na Sibiři s lidmi žije nejméně 23 000 let

„Velké lidské komunity jsou mnohem náročnější na zvládnutí sociálních dovedností a orientace v sociálním prostoru,“ vysvětluje Lukáš Friedl. K úspěchu ve společnosti začalo být víc a víc třeba mít kapitál, potomky nebo obojí.

To, že mladí lidé dnes stráví vzděláváním třeba 30 let, není podle vědců náhoda, ale důsledek složitosti světa, v jakém dospívali.

Vynález kvašení

Za klíčové dovednosti, které umožnily lidstvu uspět, označují vědci oheň a biotechnologie, zvláště pak kvašení. „Kvašení je jedna z významných schopností, díky níž mohlo lidstvo vytvářet větší komunity,“ vysvětluje Jan Pačes. 

Na rozdíl od lovců a sběračů ale začalo rané zemědělce trápit víc infekčních nemocí a jídelníček se stal omezenější. Většina současného lidstva se živí pouhými třemi plodinami: rýží, pšenicí a kukuřicí.

Jak uplynulých 12 tisíc let zásadně změnilo člověka? Proč nástup zemědělství nebyl poklidný? Co zdědili Papuánci od bratranců člověka – denisovanů? Debatují antropolog Lukáš Friedl, molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes, spoluúčinkuje Miroslav Táborský.