Motorem evoluce člověka může být i klimatická změna. Ukázaly to vrty v zaniklých etiopských jezerech
Výkyvy klimatu v Africe souvisejí s klíčovými fázemi evoluce člověka. Došel k tomu mezinárodní tým vědců při výzkumu usazenin ze zaniklých jezer v jižní Etiopii. Článek vyšel v časopise Nature.
Vědci provedli geologické vrty v oblastech východní Afriky s bohatou klimatickou historií. Výzkum zahrnoval i známé antropologické naleziště, kde se našly fosilní pozůstatky dávných předků a příbuzných člověka, homininů.
Jednotlivé vrstvy usazenin se liší barvou, zrnitostí a dalšími parametry. Z některých badatelé dokážou odvodit, jaké bylo v dané geologické etapě klima.
Změny prostředí byly vždycky motorem evoluce v jakémkoliv období a nejen u lidí.
Miriam Nývltová Fišáková
„Je to podobné jako s letokruhy stromů, můžete na nich sledovat období přírůstku sedimentů a organické hmoty,“ vysvětluje paleontoložka a osteoložka Miriam Nývltová Fišáková.
Moderní člověk
V relativně nejdelším vlhkém období, které se ve vrtech ukazuje, mezi 620 až 275 tisíci lety před naším letopočtem, obývala jižní Etiopii řada anatomických různorodých skupin homininů.
Čtěte také
V té době tam žili už i první příslušníci archaického rodu Homo sapiens a později i Homo sapiens sapiens. „Vzniká anatomicky moderní člověk,“ upozorňuje antropolog Vladimír Sládek.
„Veškeré klimatické změny vyvíjely takový tlak na populaci, že se musela buď přizpůsobit nebo zemřít,“ zdůrazňuje Miriam Nývltová Fišáková.
Výkyvy srážek a teplot označuje za hlavní evoluční impuls.„Změny prostředí byly motorem evoluce v jakémkoliv období a nejen u lidí,“ dodává paleontoložka.
Připomíná, že například už miliony let předtím se předkové lidoopů stáhli do pralesa, zatímco předchůdci člověka v krajině i za nepříznivých klimatických podmínek zůstali.
Ječmen a pšenice
Autoři studie se zmiňují také o lovecko-sběračských strategiích homininů ze zkoumané éry v jižní Etiopii.
Je zřejmé, že se tehdy v regionu používaly už i projektilové zbraně. Před tím předkové a předchůdci člověka sázeli hlavně na vytrvalostní lov.
Čtěte také
Pro další etapu vývoje člověka byla zásadní období nedostatku vody. „Ve stepích začal narůstat podíl divokého ječmene a pšenice,“ popisuje Vladimír Sládek.
„Naši předkové tenkrát sbírali divoké rostliny, ale už mohli mít velké zásobnice, kde je uchovávali,“ upozorňuje antropolog.
Homininé se dokázali šířit dál do světa, mimo Afriku. Vrty ve východní Africe zachycují například období, ve kterém žil v Asii Homo erectus.
Výzkum zachycuje ještě začátek éry, kdy lidé začínali obilí už i pěstovat. Vznik zemědělství v období neolitu byl významnou etapou evoluce člověka.
Jak výkyvy klimatu přispěly k vývoji člověka? Kam se Evropané stěhovali v raném středověku? Co odhalily latríny starých Vikingů? Poslechněte si celou Laboratoř vědců a herců. Debatují paleontoložka a osteoložka Miriam Nývltová Fišáková a antropolog Vladimír Sládek.
Související
-
První Evropany možná nic nenutilo odejít z Afriky, uvažují vědci
První příslušníci rodu Homo z Afriky se v Evropě museli přizpůsobit vlhčímu klimatu a mozaikovitému terénu s keři a stromy. Tak vypadala krajina v dnešní Andalusii.
-
Květiny začaly být pestré před 100 miliony lety. Předtím měla evoluce pauzu
Rostliny, které měly semena, se v evoluci objevily před 350 miliony let. Dalších 250 milionů let se nedělo zdánlivě nic. Teprve pak začaly růst květiny do dnešní pestrosti.
-
Jaké má lidstvo možnosti v boji proti antibiotické rezistenci?
Ukázkový přiklad evoluce i jedna z největších výzev moderní medicíny. Rezistence bakterií na antibiotika trápí vědce po celém světě
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.