Rybka zvaná halančík se umí rozložit a složit. Chrání se tak před suchem
Původem africká, dnes také známá akvarijní rybka, halančík Furzerův, našla způsob, jak v přírodě přežít dlouhá období sucha. V raném embryonální stadiu se rozpadá na jednotlivé buňky. Když později opět zaprší, vrátí se do původního stavu.
Všichni obratlovci, včetně člověka, mají podobný embryonální vývoj. „Matka určí osu nového tvorečka ve smyslu hlava-ocásek,“ vysvětluje molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.
Čtěte také
Ve vývojovém stadiu zvaném morula má zárodek obratlovců všechny buňky stejné. V dalším, kterému se říká blastula, se rozhoduje o tom, kam se daná buňka zařadí, zda bude součástí srdce, nebo řady jiných orgánů, včetně kůže.
„Na to potřebuje mít další osu páteř-břicho. O to se stará gen huluwa nazvaný podle japonské animované tvorby,“ říká Pačes. Impuls k rozrůznění buněk dávají mateřské geny.
Princip stavebnice
Halančík Furzerův je oblíbená akvarijní rybka, zajímavá tím, že má různobarevné, žluté i červené samečky. V období sucha se naučila udělat si z těla „stavebnici“.
Čtěte také
Jde o první případ, kdy něco takového vědci u obratlovců pozorovali. Tak velká flexibilita v zásadním momentě vývoje jedince je překvapivá.
„Poté, co tito halančíci nakladou jikry, nastane období sucha. Dospělci hynou, ale zárodky zastaví vývoj a dokážou díky tomu ve vysychajícím substrátu přežít,“ popisuje situaci ichtyoložka Zuzana Musilová.
„Najednou tu souřadnou osu nepotřebují,“ upozorňuje vědkyně na největší překvapení studie. Když se nějaká buňka poškodí na začátku vývoje, ryba ji ještě dokáže nahradit.
Skoková změna
Některé znaky se v evoluci vyvíjejí celé generace, třeba i miliony let. V tomto případě se ale podle vědců mohla odehrát skoková změna. Právě díky ní se dodnes halančíkům daří.
Čtěte také
„Pro rybu je voda základní živel, adaptace je pro ni obtížnější,“ dodává Jan Pačes. V akváriu vydrží zmíněné ryby přes dva roky, v přírodě žijí asi půlrok.
Na afrických lokalitách s halančíky žijí například také bahníci, kteří období sucha přežívají jiným způsobem, zapouzdří se v kokonech.
Jak kreativní jsou ryby, když se brání suchu? Co jim pomohlo v evoluci dobývat nová území? Čím je rybí hejno prospěšné jeho členům? Debatují ichtyoložka Zuzana Musilová a molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes, spoluúčinkuje herec a režisér Petr Svojtka.
Související
-
Ryby skvěle navigují k cíli i mimo moře nebo řeku. Udávaly směr pohybu akvária na kolečkách
Izraelští neurovědci uspořádali soutěž mezi rybami v tom, jak rychle dokážou doplavat za odměnou. Pokus dělaly s karasem zlatým.
-
Pod ledem v Antarktidě se našly desítky milionů ryb. Mají průsvitná těla a bílou krev
500 metrů pod antarktickým ledem výzkumníci z německého ledoborce Polarstern objevili zatím největší kolonii ryb na světě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.