Ryby nemlčí už 150 milionů let. Jsou mezi nimi chrochtalové, kvákalové i bručouni

Vyluzovat zvuky rybám pomáhají svaly. Ty u mnohých čeledí ryb rozechvívají plynový měchýř. U jiných čeledí je to podobné jako u cvrčků nebo kobylek.

Čtěte také

Ryba korálových útesů pyskoun rozpůlený se možná pozná v zrcadle

„Kosti se o sebe třou,“ popisuje zoolog Miloš Anděra. Některé skupiny ryb, hlavně sumci, dokonce oba způsoby kombinují. Z nové studie plyne, že takto se uměli domlouvat už předci dnešních ryb před 150 miliony let.

 „Odpovídá to době, kdy začali hlasově komunikovat i ostatní čtvernožci, tedy obratlovci, kteří se vydali z moře na souš,“ říká Anděra.

Aristoteles a ryby

O čilé zvukové komunikaci ryb svědčí i mnohé jejich druhové názvy. Najdou se mezi nimi  chrochtalové, kvákalové, trumpetisté nebo bručouni. Tento způsob domluvy mezi rybami vědce zajímá už od dob Aristotela.

Někdy sameček vrže na samičku, jindy zvukem ryba hrozí soupeři nebo predátorovi.„Snaží se ho zastrašit tím, že vydá nečekaný zvuk,“ uvádí evoluční ekolog Lukáš Kratochvíl. V evoluci různé skupiny ryb tuto schopnost nabývaly a ztrácely. 

Proč se ke zvukové komunikaci ryby stále vracejí, není vždy jasné, mají totiž i jiné možnosti. „Dorozumívají se i chemickými signály nebo postoji. Natahují ploutvičky nebo si vyhrožují s pomocí barevných skvrn,” připomíná ekolog.

Ryby, vlci a pižmoni

Američtí badatelé zmapovali celou historii výzkumů zvukové komunikace ryb, včetně materiálů z doby před vynálezem mikrofonu. Zajímali se o anatomické předpoklady a poslouchali nahrávky.

Čtěte také

Nejen velké, ale i menší samice pomáhají udržovat stavy lovených ryb. Ukázal to výzkum u korálových útesů

Odhadli že zvukově komunikují až dvě třetiny z 33 tisíc známých druhů paprskoploutvých ryb. Do této početné skupiny patří naprostá většina dnešních druhů, kromě latimerií a bahníků. Ty jsou příbuznější nám čtvernožcům víc než paprskoploutvými. 

 „Svědčí to o nečekané sociální komunikaci mezi rybami,“ míní Miloš Anděra. Popisuje, že například některé dravé ryby si domluvají taktiku útoku na kořist podobně, jako třeba vlčí smečka, když útočí na stádo sobů nebo pižmoňů.

Veselí v oceánu

V závěrech studie najdeme předpoklad, že se zřejmě v příštích letech objeví víc a víc druhů, u kterých dosud zvuková komunikace není známa. 

„O spoustě ryb, zejména mořských, bohužel nevíme skoro nic,“ potvrzuje Lukáš Kratochvíl. Nejtěžší je nahrávat zvuky ryb ve vzdáleném oceánu.

„Ani pod mořskou hladinou, ani ve sladkovodních nádržích neexistuje ticho, je tam naopak docela veselo,“ dodává Miloš Anděra.

Poslechněte si celou Laboratoř o tom, jak spolu ryby mluví, co má společného hadí jed a sliny savců a jak může sběr DNA ze vzduchu přispět k ochraně druhů. Debatují zoolog Miloš Anděra, evoluční biolog Lukáš Kratochvíl a herečka Andrea Černá. Pořad v premiéře běžel 5. února 2022.