V teplejším oceánu mohou být predátoři hladovější. Jejich kořist na dně vypadá jinak

25. červen 2022

Časopis Science zveřejnil studii, podle níž teplejší oceán může přispět k větší aktivitě konzumentů ryb. V souvislosti s klimatickou změnou můžou predátoři, kteří se živí jinými živočichy, konzumovat více potravy. 

Vyšší teploty zvyšují metabolismus zvířat. V tropech jsou predátoři aktivnější. Z této dříve známé skutečnosti vycházeli vědci, když prováděli výzkum na 36 lokalitách u amerického pobřeží podél Atlantického i Tichého oceánu.

Čtěte také

Sledovaná území obehnali klecí a různými typy pokusů zjišťovali, kteří živočichové žijí na dně, jejich početnost a diverzitu. Z výsledků vyvodili závěr o vyšší aktivitě predátorů, kteří sledované živočichy konzumují, při rostoucích teplotách.

„Síla studie je v tom, že je spousta míst na zemi, kde to zkoumali,“ říká ichtyoložka, tedy bioložka zaměřená na ryby, Zuzana Musilová. Pokusná místa se nacházela v různých regionech od severu, přes rovníkové oblasti, až po jižní pobřeží.

Tisíce let rovnováhy

Experimenty potvrdily předpoklad, že může dojít ke změně potravní rovnováhy v oceánech, které se ustavovala tisíce let. Podle vědců ale není jisté, co přesně se bude dít, jak konkrétně oteplení oceánů ovlivní potravní řetězce.

„Nevíme, co růst teplot udělá s produktivitou oceánu, zda se nezvýší a nevyjde tak predátorům vstříc,“ poznamenává ichtyolog Ondřej Slavík. Podle něj není jasné ani to, jak větší dravost a žravost ovlivní predátory samotné.

Nelze automaticky předpokládat, argumentují vědci, že predátoři z takové situace, tedy i případně z klimatické změny, k jejímž průvodním jevům patří oteplování oceánu, budou profitovat.

Změna mořských proudů

„Vyšší teploty zvyšují schopnost přijímat potravu,“ upozorňuje Ondřej Slavík. Teplota, při které je získaná energie nejvíce využitá k přestavbě těla, bývá ale obvykle nižší. 

Metabolismus ryb tak může lépe pracovat při nižších teplotách,“ doplňuje vědec. Jinými slovy řečeno, predátor za vyšší teploty pozře více potravy, ale využije jí menší množství. 

S klimatickou změnou může souviset ještě jeden vážný problém. „Teplota mění směr mořských proudů, a to znamená, že se mění tok živin,“ říká Ondřej Slavík. To je známo už z klimatických jevů, jako je El Niňo.

Důsledkem změny transportu živin je, že se vypne zdroj potravy v dané oblasti oceánu. To může vyvolat například migraci aktivně se pohybujících organismů, jakou jsou malé druhy ryb, jinam.

Kaskádovité změny v potravním řetězci tak mohou mít negativní vliv i na další obratlovce. „Tuleni či lachtani hynou hlady. Otázka je, jestli se celý tento proces nyní zrychluje,“ uvažuje odborník.

Jiný čich

Změna teploty ovlivňuje i smyslové vnímání ryb. „S teplotou se mění třeba čich,“ dodává Zuzana Musilová.

Podle ní ale nevíme, zda oteplení zeměkoule o několik stupňů, povede automaticky ke zrychlení metabolismu u všech živočichů, ani to, zda v teplejším oceánu přibydou menší druhy ryb jako v tropech. 

Poslechněte si celou Laboratoř o tom, proč jsou predátoři v teplejším oceánu dravější, jak se ryba stává elektrickou a proč je rybí kanibalismus v přírodě vzácný. Debatují ichtyologové Zuzana Musilová a Ondřej Slavík a herec a režisér Arnošt Goldflam. Moderuje Martina Mašková.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.