Tajemství z Kavkazu. Stará DNA přivedla badatele k neznámé indoevropské civilizaci
Evoluční antropologové z Vídně a Harvardu zkoumali DNA obyvatel Evropy či Asie, kteří mluvili indoevropskými jazyky. Nálezy od éry lovců a sběračů téměř do začátku letopočtu je přivedly k dosud neznámé kultuře obyvatel Kavkazu a dolního Povolží. Na objev podobného významu čekala věda 200 let.
Některým z indoevropských jazyků mluví asi polovina obyvatel planety „Zajímá nás, proč proč uspěly, zda se to promítlo do chování lidí,“ uvažuje antropolog Vladimír Sládek.
Čtěte také
K indoevropským jazykům patří jazyky slovanské a germánské i ty, které používají obyvatelé Indie nebo Íránu. „Studie dokázala pomocí starobylé DNA odhalit vývoj lidských skupin, které tímto jazykem pravděpodobně mluvily jako první a byly tak u zrodu něčeho, co překročilo hranice jejich území,“ upozorňuje vědec.
„Souvisí to s kulturou jámových pohřebišť ve východní Evropě,“ připomíná etolog Marek Špinka. Kolem roku 3500 před naší érou začali lidé z této kultury migrovat. „Jejich populace za pár staletí rozrostly z desítek jedinců na desítky až stovky tisíc lidí.“
Vliv na romštinu
Jedna skupina migrantů putovala přes Írán do Indie a vracela se do Evropy kolem roku 1000, kdy u nás vládli Přemyslovci. S ní se dostali do Evropy například Romové. „Cestou romština nabrala slova z různých jazyků včetně řečtiny,“ poznamenává Špinka.
Tehdejší romské komunity podle něj žily od sebe ve velkých vzdálenostech, zato v těsné blízkosti lokálních kultur. Podobně slovanské jazyky ovlivnily jidiš, jazyk západogermánského původu. Dnes je na světě 6 až 7 tisíci jazyků, některými mluví i málo početné populace.
Autoři studie probádali kosterní pozůstatky 435 jedinců z různých evropských a asijských nalezišť z období 6400 až 200 let před naší érou. Ve výzkumu zohlednili i takzvané anatolské jazyky, jako je chetitština, které vyřadila řecká kultura.
Odkud pochází indoevropská rodina jazyků? Kdy naši přišli do Evropy první lidé? Jak v raném středověku žili v našem regionu Avaři?
Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Vladimír Sládek a Marek Špinka, spoluúčinkuje herečka Andrea Černá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
