Pestrý les lépe ukládá uhlík. Vědci to přirovnávají k pojištění v přírodě
Lesy, ve kterých žije aspoň pět druhů stromů, mají mnohem větší kapacitu ukládat uhlík než monokultury, třeba les plný smrčků. Plyne to z mezinárodní studie vedené vědci univerzity v německém Freiburgu. Rozmanitý les, kde bývají stromy různě vysoké a různého věku, vyplní prostor biomasou lépe, než pokud les tvoří pouze jediný druh, třeba smrková monokultura.
„Pří více druzích je jistější, že aspoň jeden bude uhlík odebírat,“ vysvětluje půdní biolog a poradce prezidenta pro otázky životního prostředí Ladislav Miko s tím, že jde o jakési pojištění v přírodě.
Data výzkumníci sbírali z celosvětově nejdéle trvajícího pokusu, který byl zaměřený na diverzitu čili rozmanitost druhu v tropech. Ten běží v Panamě od roku 2001.
Čtěte také
V tropech to platí pro nadzemní biomasu, ale už ne pro kořeny, organická hmota se tam rozkládá nejrychleji ze všech půd. „V našich lesích bude mnohodruhový les ukládat také v podzemí více uhlíku než jednodruhový,“ míní Miko.
Autoři studie upozorňují, že podobný princip funguje třeba i za vln veder, sucha nebo za hurikánu. Odborník na ochranu přírody a entomolog Vladimír Hula zdůrazňuje, že při hodnocení odolnosti lesa je třeba zohlednit i aspekt ochrany přírody.
„Biodiverzitu ztrácíme mnohem rychleji, než jsme schopni řešit uhlík v nížinných lesích,“ varuje Hula. Upozorňuje, že například většina zdejších motýlů je vázaná na řídké lesy, kterých ve středoevropské krajině ubylo.
Kolik uhlíku umí uskladnit les? Jak dokážou vedle sebe žít různé druhy stromů? Čím houby chrání černé topoly? Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Ladislav Miko a Vladimír Hůla, spoluúčinkuje herec a ochránce přírody Petr Vacek.
Související
-
Mladé stromy v tropech si drží distanc od starších. Les je pak rozmanitější a zdravější
Na ostrově uprostřed Panamského průplavu pokrytém tropickým lesem vědci měřili vzdálenost mezi stromy téhož druhu. Zjistili, že je obvykle větší, než kam doputují semena.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
