Mladé stromy v tropech si drží distanc od starších. Les je pak rozmanitější a zdravější

V tropickém lese často najdeme stovky druhů stromů na ploše několika hektarů. Vědce zajímalo,jak se taková rozmanitost udržuje.

Jejich studii z panamského ostrova Barro Collorado zveřejnil časopis Science. To, že stromy od sebe rostou dál, než kam dopadá většina jejich semen, není rozmar přírody. Jak badatelé zjistili, má to své důvody.

Přirozená karanténa

„Pokud se stromy drží v určité vzdálenosti, není to náhoda,“ zdůrazňuje i Ladislav Miko, půdní biolog a někdejší ministr životního prostředí, který nedávno v Panamě byl.

Čtěte také

Když se v tropech vykácí les, méně tam prší. Přispívají k tomu i velké plantáže

Les je díky takovému uspořádání nejen stabilnější, ale i druhově pestřejší, šance v něm zastoupených druhů na přežití roste. Klesá pravděpodobnost nákazy druhově specifickými patogeny, houbami nebo útoku hmyzu.

„Čím blíž roste stromeček k mateřskému stromu, kde sedí nosatci nebo mandelinky, kteří baští listí, tím spíš ho najdou,“ glosuje situaci ekolog lesa a entomolog Lukáš Čížek.

„Je to přirozená karanténa,“ souhlasí Ladislav Miko. Přirovnává to k situaci, kdy jsme si museli za pandemie udržovat vzájemný odstup v zájmu zdraví.

Smrkové lesy

V české krajině se v poslední době víc než dřív mluví o malé odolnosti smrkových monokultur proti klimatické změně a škůdcům. „Chybí bříza, jeřáby, mělo by to být pestřejší,“ potvrzuje Lukáš Čížek.

Druhově bohatší, přirozený les podle něj zdejší smrky posílí. Větší zastoupení smrkových lesů je naopak běžnou věcí v chladnějších oblastech světa.

„Když člověk zajede někam na sever, do boreálního ekosystému, tam jsou smrkové kultury naprosto přirozené,“ upozorňuje biolog.

Boj o vodu

Čtěte také

Opakované požáry některým lesům prospívají. Nesmí hořet ani málo, ani moc

V naší krajině oba odborníci doporučují nechat vyrůst to, co tam nalétne. I smrk si tam najde své místo a daří se mu. Mnohdy i proto, že lesní zvěř sežere všechno ostatní.

„Bohužel jsme dopustili dramatické přezvěření našich lesů. To způsobuje, že přirozená obnova pro zvěř sladkých dřevin je prakticky nemožná bez oplocování a ochrany stromů,“ podotýká Ladislav Miko.

„Kdybychom měli přírodu méně ovlivněnou člověkem, pak by byla obnova druhově bohatých lesů jednodušší,“ míní Miko.

Houby a hmyz

Vědci také doporučují stromů v lese pěstovat méně, což může výrazně pomoci za velkého sucha. „Rostou-li nařídko, tolik se neperou o vodu a mají víc světla,“ popisuje Lukáš Čížek.

Za hlavní problém mladých stromků v blízkosti jejich rodičů expert označuje houby a hmyz, který konzumuje například listí. Dokázáno to bylo na břízách v severských zemích.

V tropech se ale hlavního škůdce zatím nepodařilo prokazatelně určit. „Budou to spíš houby než hmyz,“ míní biolog s dlouhou ochranářskou praxí v lesích.

Více energie

Čtěte také

Zeleň a půda ve městech kompenzují klimatickou změnu. Musí se ale zalévat

Jak vědci také upozorňují, procesy, které se odehrávají i v našich ekosystémech, probíhají v tropech mnohem větší rychlostí, ve větším objemu nebo množství.

„Systémem protéká víc energie, rozklad je mnohem rychlejší,“ říká Ladislav Miko. I to podle něj otevírá prostor pro větší počet druhů, které se vedle sebe vejdou.

„Třeba na jednom hektaru roste 100 až 120 druhů dřevin, u nás, když jich najdeme 14, je to bohatý les,“ potvrzuje Lukáš Čížek.

Proč si mladé stromy drží distanc od rodičovských? Jak oheň ovlivňuje evoluci obyvatel lesů? Co je důležité pro hospodaření v lesích, aby je nezničilo sucho? Poslechněte si celý pořad vědců a herců Laboratoř. Debatují experti na ochranu přírody, půdní biolog Ladislav Miko a entomolog Lukáš Čížek, spoluúčinkuje herečka Jana Stryková.