Krkonošská tundra měnící se v tajgu, lesostep a šakali v Podyjí. Globální změna klimatu mění i české národní parky
Globální změnu klimatu a její následky řešíme většinou v poměru k místu, v němž žijeme. Když je vedro, přemýšlíme nad formami ochlazení, přijdou lijáky a řešíme zatopené garáže a sklepy, v zimě zvažujeme, jak ušetřit a nezmrznout. Jak se ale globální změna klimatu a s ní spojené výkyvy počasí projevují v místech s nejvyšší ochranou – tedy v našich národních parcích? Budou ještě za 20 nebo 50 let vypadat stejně jako dnes?
Markéta Ševčíková se do všech čtyř tuzemských národních parků vypravila a s ředitelem NP Šumava Pavlem Hubeným zkoumala, jak se projevují vedra v hlubokých lesích Šumavy a na šumavských slatích, s šéfem správy KRNAP Robinem Bohnischem pozorovali, jak se mění vysokohorská tundra Krkonoš v tajgu.
Čtěte také
S ředitelem NP Podyjí Tomášem Rothrocklem si povídali o tom, co udělá dlouhotrvající sucho s už tak suchou oblastí Moravy od Znojma až po Vranov nad Dyjí a zda se postupně změní ve step.
A s ředitelem NP České Švýcarko Petrem Křížem rozebírali, jak bude vypadat České Švýcarsko po kůrovcové gradaci, loňském požáru a současných vlnách veder.
V Natuře nechybí ani prezident organizace EUROPARC sdružující všechny evropské národní parky a chráněná území Michael Hošek, který popíše, která vzácná území v Evropě už kvůli globální změně klimatu ztrácejí svou původní podobu.
Poslechněte si celou Naturu v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
