Krkonošská tundra měnící se v tajgu, lesostep a šakali v Podyjí. Globální změna klimatu mění i české národní parky
Globální změnu klimatu a její následky řešíme většinou v poměru k místu, v němž žijeme. Když je vedro, přemýšlíme nad formami ochlazení, přijdou lijáky a řešíme zatopené garáže a sklepy, v zimě zvažujeme, jak ušetřit a nezmrznout. Jak se ale globální změna klimatu a s ní spojené výkyvy počasí projevují v místech s nejvyšší ochranou – tedy v našich národních parcích? Budou ještě za 20 nebo 50 let vypadat stejně jako dnes?
Markéta Ševčíková se do všech čtyř tuzemských národních parků vypravila a s ředitelem NP Šumava Pavlem Hubeným zkoumala, jak se projevují vedra v hlubokých lesích Šumavy a na šumavských slatích, s šéfem správy KRNAP Robinem Bohnischem pozorovali, jak se mění vysokohorská tundra Krkonoš v tajgu.
Čtěte také
S ředitelem NP Podyjí Tomášem Rothrocklem si povídali o tom, co udělá dlouhotrvající sucho s už tak suchou oblastí Moravy od Znojma až po Vranov nad Dyjí a zda se postupně změní ve step.
A s ředitelem NP České Švýcarko Petrem Křížem rozebírali, jak bude vypadat České Švýcarsko po kůrovcové gradaci, loňském požáru a současných vlnách veder.
V Natuře nechybí ani prezident organizace EUROPARC sdružující všechny evropské národní parky a chráněná území Michael Hošek, který popíše, která vzácná území v Evropě už kvůli globální změně klimatu ztrácejí svou původní podobu.
Poslechněte si celou Naturu v audiozáznamu.
Související
-
Jak čelit extrémním vedrům ve městech? Ulice zahřívají i parkující auta a výpusti klimatizací
Globální změna klimatu přináší extrémní výkyvy počasí, které budou čím dál výraznější, a chceme-li přežít, musíme se přizpůsobit neboli adaptovat.
-
KRNAP slaví 60 let a hrozí mu ušlapání turisty. Pomohlo by zavést vstupné nebo část parku zavřít?
Všichni je znají a všichni do nich chtějí. A nejen kvůli nejvyšší české hoře Sněžce a prameni řeky Labe, ale proto, že z Krkonoš se stal fenomén.
-
Sázení stromů je móda. Důležitější je ošetřit jeden starý než vysadit stovku mladých, říká ochránce
Dokážete si představit život bez stromů? Asi těžko – dávají nám dřevo, v němž můžeme bydlet, spát a zahřát se jím, především ale mírní letní vedra a tlumí klimatické změny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
