Když se v tropech vykácí les, méně tam prší. Přispívají k tomu i velké plantáže

Obyvatele těch oblastí tropů, kde chybí les, trápí, že u nich méně prší. Vědci chtěli doložit, proč se to děje. Ne náhodou se zaměřili na oblasti, které patří k nejvíce zalesněným a druhově nejbohatším oblastem světa.

Čtěte také

Český les je poušť jako pole. Aplikujeme tam pesticidy, které v jiné krajině nechceme, říká biolog Hula

Studie vycházela ze základních principů koloběhu vody v krajině. Stromy čerpají z půdy vodu a část z ní se odpaří prostřednictvím listů. Studie, kterou zveřejnil časopis Nature, se zabývá tím, co se děje, když les zmizí.

„Pokud někde nejsou stromy, začíná se oteplovat půda a vzniká tepelný ostrov, který dál odhání mraky z lokality. Je to začarovaný kruh,“ vysvětluje Barbora Chmelová, zemědělská expertka se zaměřením na udržitelný rozvoj a ochranu biodiverzity, která zná tropy z osobní zkušenosti.

Primární prales Amazonie|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Připomíná, že místní komunity absenci lesa pociťují na úrodě, nedokážou se dál živit sběrem lesních plodů a nemají kam chodit na léčivky nebo přírodní vlákna. „Odlesňováním přicházejí jak o část zdrojů lesa, tak o místní kulturu,“ dodává Chmelová.

Obrana rostlin

Pokud má rostlina dostatek vláhy, dokáže si vytvořit obranné mechanismy, které brání tomu, aby ji hmyz konzumoval. Probíhají v ní chemické procesy, které určují, jak jemu, případně dalším konzumentům, včetně člověka, bude chutnat.

V případě, že zmizí les, odejde i vláha, a tím se obranyschopnost rostlin oslabí. „Když rostliny nerostou ve vodě, přestanou se bránit,“ upozorňuje bioložka a ekoložka Kateřina Sam, která pravidelně bádá v tropech.

Plantáž na dřevo

Může se také stát, že i když je některá tropická oblast zalesněná, přesto je v ní nedostatek vody.

Čtěte také

Hmyzu dál ubývá. Ani čmelák nedokáže před klimatickou změnou utéct

„Když se tam sází nepůvodní druhy, třeba eukalyptus, a místo lesa vzniknou velké plantáže na dřevo a biomasu, dokážou narušit koloběh vody v krajině,“ uvádí příklad Barbora Chmelová.

Eukalyptus pěstovaný na velké ploše mimořádně voní, což způsobují chemické látky, kterými se brání před hmyzem. Ty vytvoří něco jako oblak, který odhání srážky.

„Způsobí, že eukalyptus roste na suché půdě a navíc tam prší méně než normálně,“ potvrzuje Kateřina Sam.

Teplomilní mravenci

Řada druhů živočichů a rostlin zvyklých na tropický les po jeho vykácení hyne. Z odlesněných oblastí se ale vystěhovávají i odolné druhy, jako jsou termiti.

„Jedině mravenci ve vykácených plochách přibývají, protože mají rádi teplo,“ říká Kateřina Sam. Ve vykácených oblastech tropů tak přibývá teplomilný hmyz, kterému nevadí, že nad nimi nejsou stromy.

V Evropě poukazují přírodovědci na opačný problém. Krajina zarůstá a čím dál víc chybí živočichové, kteří byli zvyklí na bezlesí.

Proč ve vykácených oblastech tropů méně prší? Jak klima zpožďuje návrat ptáků ze zimovišť? Co by pomohlo zpomalit ubývání hmyzu? V repríze speciálu pořadu z festivalu Academia Film Olomouc účinkují terénní bioložka a ekoložka Kateřina Sam, zemědělská expertka zaměřená na udržitelný rozvoj Barbora Chmelová a influencerka, herečka a moderátorka Naomi Adachi. Pořad jsme v premiéře vysílali v sobotu 6. května 2023.