Také hmyz se může opít. Alkohol konzumuje v nektaru nebo zkvašených plodech

16. listopad 2024

Etanol je přirozeně přítomen v téměř každém ekosystému na světě. V palmových plodech v Panamě vědci naměřili dokonce 10,2 procent alkoholu. Hmyz zajímá etanol zvláště kvůli jeho energetické hodnotě, někteří živočichové ale někdy také alkohol vyhledávají kvůli požitku z něj. „Alkohol je dobře dostupná energie,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus entomolog Robert Tropek. 

Ve sladkém ovoci i v nektaru se etanol začal nabízet živočichům zhruba před sto miliony lety. „Rostliny produkují nadbytečné cukry a ohání se s nimi, aby dosáhly svých cílů,“ říká entomolog Petr Šípek.

Podle zápachu zrajícího nebo zkvašeného ovoce se živočichové v evoluci naučili hledat místa, kde je hodně cukru.

Příklady užití alkoholu u různých druhů živočichů včetně hmyzu uvádí souhrnný článek z časopisu Trends in Ecology and Evolution. Většina živočichů si ale také umí vyrobit enzym, který alkohol odbourává.

Například u zkvašeného ovoce můžeme pozorovat opilé vosy či sršně, zvláště když dozrávají jablka či švestky. „Babočky, které to s pitím přehnaly, mají nemotorný odlet,“ uvádí další příklad entomolog Petr Šípek. 

I v přírodě lze vidět jak se samečci jednoho druhu octomilky jdou napít alkoholu po odmítnutí samičkou. „Samičky jiného druhu se pod vlivem alkoholu páří s mnohem více partnery, nejsou tak vybíravé,“ uvádí Robert Tropek. 

Hmyz, stejně jako my, objevil i dezinfekční účinky alkoholu. Například octomilky kladou vajíčka do prostředí, kde je přítomen etanol, aby se tak chránily proti svým parazitům, zejména parazitickým vosám.

„Řada blanokřídlého hmyzu je citlivá na různé chemické látky, etanol mu moc nevoní, i nízké koncentrace mu dělají problémy,“ dodává Šípek.

Jak často se hmyz dostane k alkoholu? Proč vodní hmyz zvaný pošvatky změnil barvu? Jak na hmyz působí agrochemikálie? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují entomologové Robert Tropek a Petr Šípek, spoluúčinkuje herečka Lenka Krobotová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.