Český les je poušť jako pole. Aplikujeme tam pesticidy, které v jiné krajině nechceme, říká biolog Hula

28. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Moravská Amazonie

V péči o lesy se  mnohdy neshodují ti, kdo ji realizují, různé instituce státu. „Naše lesy, tak jak je máme nastavené mimo chráněná území, jsou v podstatě pole na dřevo,“ míní Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Biologové mimo jiné upozorňují na to, že v lesích je tma. „V tomto hodně zapracovala lesní škola a lesníci, že vnímáme vysoký les jako krásný. To, kam jdeme na houby. Z pohledu biologa je to poušť, stejně jako pole.“

Na přírodu nejbohatší krajina ve střední Evropě je oblast takzvané Moravské Amazonie. Jde o lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje. Biolog Vladimír Hula, který se v péči o ni angažuje, upozorňuje na to, že životu v tamním lese škodí intenzívní lesnictví, zvláště pak plošné frézování a pesticidy.

Čtěte také

„Zroundupovaná paseka, to není v pořádku v chráněném území. Chtě nechtě se snažíme akcentovat takový pohled na věc, že z krajiny, a to i té zemědělské, chceme vyloučit pokud možno co nejvíce pesticidů. A přitom je aplikujeme v lese,“ dodává expert na ochranu přírody.

Bývalý ředitel Lesního závodu Židlochovice, dnes ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava Jan Vybíral, řadí tamní lesy do takzvaně účelových. „Není pravda, že by tam byly lesy úplně bez ochrany. Vrstev, kterými jsou chráněny, je celá řada,“ argumentuje manažer.

Teď je velkou vzácností, aby se sehnali lidé na nejběžnější práce v pěstební činnost, v úklidu klestí, zájem o palivo poklesl.
Jan Vybíral

Poukazuje na řadu přírodních rezervací v oblasti nebo na jejich zapojení do evropské sítě Natura. 

„Teď je velkou vzácností, aby se sehnali lidé na nejběžnější práce v pěstební činnosti, v úklidu klestí, zájem o palivo poklesl,“ argumentuje Vybíral. Lidská práce se podle něj stává těžko dostupná a drahá.

Peníze a lidé

„Moc nerozumím tomu, proč to celé není chráněná krajinná oblast, protože kdyby byla, přibyly by peníze na ty typy hospodaření, které jsou jinak dražší, protože by to platil stát,” míní Vladimír Hula.

Čtěte také

Pro to, aby bylo území soutoku Moravy a Dyje vyhlášeno jako celistvá chráněná oblast, se vyslovilo i město Břeclav. Místostarosta Jakub Matuška (Mladí a neklidní) poukazuje na to, že přes tisíc lidí podepsalo petici na ochranu přírody v oblasti.

„Často se setkávám s názorem, že se jezdí dívat právě na biodiverzitu,“ říká místní politik. „Snažíme se diskusi moderovat už dva roky. Chceme, aby lesy byly otevřeny lidem,“ dodává v reakci na rozdílný pohled lesníků a ochrany přírody. 

Klimatická změna

Péče o les dnes vyžaduje odlišný přístup, než za dob Marie Terezie nebo v roce 1870, kdy se ve zdejších lesích začalo intenzivně hospodařit. Důvodem je i klimatická změna.

Čtěte také

Vladimír Hula se obává, že stávající lesní zákon moc změnu klimatu nebere v potaz, že vylučuje možnost přirozené obnovy lesa. „Zase se tam cpe smrk, protože je to nejlevnější sazenička,“ říká biolog. Je přesvědčen, že podobný problém čeká generaci současných dětí a řešit se bude ještě za 100 let.

Podle místostarosty Břeclavi by pomohlo, kdyby se jednotlivé složky státu více sjednotily na přístupu k hospodaření v lesích. Ilustruje to opět na oblasti soutoku Moravy a Dyje. To, co očekáváme od lesů, by podle něj mohlo být předmětem celospolečenské diskuse.

„My jsme svědky toho, že ministerstva zemědělství a životního prostředí nejsou schopná dosáhnout konsenzu, říct, jak se má v dané lokalitě hospodařit, jak to bude vypadat za dva roky, za pět a za deset let,“ říká Jakub Matuška.

Krásný les

Pandemická doba nás podle odborníků na environmentální problematiku učinila citlivějšími. Začínáme si uvědomovat, že les není jen zdroj dřeva. „Zachování lesa je věc přežití, už tady byly kultury, které se kvůli deforestaci dostaly ke kolapsu,“ připomíná estetik a kulturní historik Karel Stibral.

Čtěte také

V reakci na otázku, co je podle estetika krásný les, zdůrazňuje, že bychom měli pečovat nejen o vysoký, ale i o střední a nízký les. „Určitě bych dal přednost přírodě blízkému různorodému lesu, který nabízí celou řadu různých estetických kvalit,” říká Stibral.

Odkazuje na koncept přírodovědce z 19. století Alexandera von Humboldta, který ochranu lesa zdůvodňoval tím, že jde o památku na minulost. „Když hrabě Buquoy zakládal jednu z prvních přírodních rezervací na světě u nás, Žofín, byl to nejen zdroj zvěře a steliva, ale i památka na to, jak vypadá příroda a jaké má kvality,“ dodává estetik.

Zachování lesa je věc přežití, už tady byly kultury, které se kvůli deforestaci dostaly ke kolapsu.
Karel Stibral

Poukazuje na to, že lesy jsou zásobárnou kyslíku, regulátory teploty a místy zásadními pro vodní režim. „Typy obhospodařování jsou různé, les by neměl být tmavý, ale prosvětlený, aby tam mohly žít různé druhy,“ říká odborník, který vede katedru environmentálních studií na Masarykově univerzitě. 

Poslechněte si celé Souvislosti Plus o lesu a hospodaření v něm. Dokážeme zohlednit eho kulturní i ekosystémovou funkci? Jak především ho chceme využívat? A jak to vše proměnila covidová doba?

Spustit audio

Související