Lesní závod Židlochovice podle entomologů škodí přírodě na Pálavě. Vědci se obrátili na policii

Kriticky ohroženého motýla jasoně dymnivkového chrání česká i mezinárodní legislativa a za jeho sběr hrozí vysoké tresty. V Čechách už tento motýl vyhynul a na Moravě přebýval hlavně v oboře Bulhary na Pálavě, kde ještě před zhruba deseti lety žily čtyři tisíce jedinců tohoto motýla.

Čtěte také

Česká vláda bude čelit první klimatické žalobě. Nečinnost státu podle aktivistů poškozuje práva lidí

Jak ale vysvětluje entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd, počty jasoňů v oboře Bulhary spadly v posledních letech takřka na nulu.

„Milovický les včetně obory Bulhary byl donedávna velmi významným refugiem světlomilného a teplomilného hmyzu a hájové a lesostepní fauny a flóry. Dnes, když tam člověk přijde, tak většinu těch rostlin už nenajde. A kde dříve bývalo hodně motýlů, jich dnes najdete velmi málo,“ vysvětluje entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd a České společnosti entomologické.

Příčinou devastace přírody je podle Čížka zvěř, která je v oboře přemnožená a spásá veškerou vegetaci včetně dymnivek. Na ty je během svého vývoje vázán právě jasoň dymnivkový.

Lesy ČR: Můžou za to klimatické změny

Ačkoliv entomologové podali trestní oznámení na neznámého pachatele, vzhledem k tomu, že v oboře hospodaří státní podnik Lesy České republiky, konkrétně Lesní závod Židlochovice, tak podle vědců padá zodpovědnost za ztrátu populace jasoňů právě na hlavu státního podniku.

Čtěte také

Nepřítelem dubů v Moravské Amazonii je sám lesník, varují odborníci. Lesníci s tím nesouhlasí

Organizace ale kritiku odmítá a nesouhlasí s tvrzením, že by způsob hospodaření měl podíl na úbytku zmíněných jasoňů dymnivkových.

„Spojovat způsob hospodaření kohokoliv s populačním úbytkem některého přírodního druhu je s vědomím klimatické změny zavádějící a nelogické. Od roku 2015 zemi opakovaně oslabovalo extrémní sucho. Nedostatek vody ovlivnil rostliny i živočichy,“ brání se mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Státní podnik podle ní naopak dělá opatření, která mají přírodě v oboře pomoci, jako třeba tvorba biokoridorů nebo ponechávání výstavků.

Vinohrad pod Pálavou|foto:Hana Ondryášová,Český rozhlas

„Začali jsme s tvorbou políček s pastevní trávou a účelově vytváříme v části lesa zvěřníky, ve kterých zvěř najde potravu a neškodí jinde. Také jsme zintenzivnili odlov zvěře. Ve srovnání s předchozími lety jsme loni zvýšili odlov zvěře o 22 procent,“ dodává Jouklová.

Lukáš Čížek ale oponuje, že o snižování stavů zvěře nikdo neví a je podle něj zvláštní, že dopady sucha mimo oboru nejsou zdaleka tak zásadní jako právě ve zmíněné oblasti. „Hned za plotem je vegetace velmi bohatá,“ dodává.

Se stavem přírody v oboře je nespokojená i správa CHKO Pálava. Agentura ochrany přírody a krajiny dokonce zahájila správní řízení o omezení činnosti.

Více si o stavu chráněných živočichů na Pálavě poslechněte v pořadu Natura. Připravil ji Ondřej Novák.