Lesní závod Židlochovice podle entomologů škodí přírodě na Pálavě. Vědci se obrátili na policii
Entomologové podali trestní oznámení kvůli ničení přírody v oboře Bulhary. Ta spadá pod CHKO Pálava a bývala tradičním domovem ohrožených druhů, zejména motýla jasoně dymnivkového. Jeho populace v oboře, ve které hospodaří Lesy České republiky, ale v posledních letech takřka zmizela. A podle České společnosti entomologické za to mohou právě Lesy České republiky.
Kriticky ohroženého motýla jasoně dymnivkového chrání česká i mezinárodní legislativa a za jeho sběr hrozí vysoké tresty. V Čechách už tento motýl vyhynul a na Moravě přebýval hlavně v oboře Bulhary na Pálavě, kde ještě před zhruba deseti lety žily čtyři tisíce jedinců tohoto motýla.
Čtěte také
Jak ale vysvětluje entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd, počty jasoňů v oboře Bulhary spadly v posledních letech takřka na nulu.
„Milovický les včetně obory Bulhary byl donedávna velmi významným refugiem světlomilného a teplomilného hmyzu a hájové a lesostepní fauny a flóry. Dnes, když tam člověk přijde, tak většinu těch rostlin už nenajde. A kde dříve bývalo hodně motýlů, jich dnes najdete velmi málo,“ vysvětluje entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd a České společnosti entomologické.
Příčinou devastace přírody je podle Čížka zvěř, která je v oboře přemnožená a spásá veškerou vegetaci včetně dymnivek. Na ty je během svého vývoje vázán právě jasoň dymnivkový.
Lesy ČR: Můžou za to klimatické změny
Ačkoliv entomologové podali trestní oznámení na neznámého pachatele, vzhledem k tomu, že v oboře hospodaří státní podnik Lesy České republiky, konkrétně Lesní závod Židlochovice, tak podle vědců padá zodpovědnost za ztrátu populace jasoňů právě na hlavu státního podniku.
Čtěte také
Organizace ale kritiku odmítá a nesouhlasí s tvrzením, že by způsob hospodaření měl podíl na úbytku zmíněných jasoňů dymnivkových.
„Spojovat způsob hospodaření kohokoliv s populačním úbytkem některého přírodního druhu je s vědomím klimatické změny zavádějící a nelogické. Od roku 2015 zemi opakovaně oslabovalo extrémní sucho. Nedostatek vody ovlivnil rostliny i živočichy,“ brání se mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Státní podnik podle ní naopak dělá opatření, která mají přírodě v oboře pomoci, jako třeba tvorba biokoridorů nebo ponechávání výstavků.
„Začali jsme s tvorbou políček s pastevní trávou a účelově vytváříme v části lesa zvěřníky, ve kterých zvěř najde potravu a neškodí jinde. Také jsme zintenzivnili odlov zvěře. Ve srovnání s předchozími lety jsme loni zvýšili odlov zvěře o 22 procent,“ dodává Jouklová.
Lukáš Čížek ale oponuje, že o snižování stavů zvěře nikdo neví a je podle něj zvláštní, že dopady sucha mimo oboru nejsou zdaleka tak zásadní jako právě ve zmíněné oblasti. „Hned za plotem je vegetace velmi bohatá,“ dodává.
Se stavem přírody v oboře je nespokojená i správa CHKO Pálava. Agentura ochrany přírody a krajiny dokonce zahájila správní řízení o omezení činnosti.
Více si o stavu chráněných živočichů na Pálavě poslechněte v pořadu Natura. Připravil ji Ondřej Novák.
Související
-
Vodáci odmítají stavbu jezu na Ohři kvůli bagrování koryta. Řece stavba prospěje, myslí si investor
Asociace vodní turistiky a sportu napadla povolení ke stavbě Malé vodní elektrárny Dubina na řece Ohři. Investor tvrdí, že nový jez podle něj usnadní migraci ryb.
-
Sběr zkamenělin může chránit přírodu, aby třeba nezarostla křovím. Ne všude je ale hledání dovoleno
Že před více než 400 miliony let bylo na území Česka mělké pravěké moře, se může přesvědčit snad každý. Stačí zajít do některého z vápencových lomů mezi Prahou a Plzní.
-
Divocí koně jsou v Česku už šest let. Lokality díky nim rozkvetly a jsou pestřejší, chválí biolog
Exmoorští pony, kteří od roku 2015 žijí i v Česku, na první pohled zaujmou podsaditým tělem a hustou srstí. Jejich prehistorický vzhled odpovídá malbám z Altamiry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
