Česká vláda bude čelit první klimatické žalobě. Nečinnost státu podle aktivistů poškozuje práva lidí
Klimatičtí aktivisté podají žalobu na vládu a několik ministerstev. Spolek Klimatická žaloba, který sdružuje přes dvě stě lidí a jednu obec, upozorňuje na to, že stát nedodržuje své závazky směrem k mezinárodnímu společenství a ke svým občanům. Za řešení změny klimatu je přitom zodpovědný. Podobných žalob už po světě padlo více než šest set a některé byly úspěšné.
„Klimatická žaloba je spolek, který v České republice podává žalobu na stát a jeho orgány za to, že nedělá dost v řešení změny klimatu,“ říká jeho člen Martin Madej.
„Spolek v současnosti sdružuje dvě stě členů, kteří se cítí dotčeni na svém právu na příznivé životní prostředí, ale i na svém majetku a zdraví. Na to konto se k nám přidávají i obce. První z nich je Svatý Jan pod Skalou,“ dodává.
Čtěte také
Právní zastoupení spolku Klimatická žaloba poskytla advokátní kancelář Frank Bold Advokáti, která žalobu zformulovala s ohledem na český právní systém. Jedná se o takzvanou zásahovou žalobu, která se podává ke správním soudům.
„Když to zjednoduším, tak může takovou žalobu podat každý, kdo tvrdí, že nezákonným postupem orgánu státu došlo k zásahu do jeho práv. Konkrétně v našem případě žalobci tvrdí, že orgány státu zasáhly do jejich práva na život, na ochranu zdraví a dalších. Žaloba je postavena na tom, že z těchto práv plynou takzvané pozitivní závazky, že stát nejenom ta práva pasivně chrání, ale musí i aktivně činit nějaké kroky, aby byla zachována,“ vysvětluje právnička Laura Otýpková.
Kvůli komplexnosti problematiky klimatické krize je žalovaných subjektů celá řada. Konkrétně se jedná o ministerstvo životního prostředí, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo zemědělství a ministerstvo dopravy. Žalovaná je také vláda jako celek, která má vůči ministerstvům koordinační funkci.
Čtěte také
„Zásahová žaloba je uzpůsobena situaci, kdy dochází k zásahu do práv, ale zároveň zásah není způsobený konkrétním správním rozhodnutím, není způsobený v konkrétním řízení, ale přesto k němu dochází,“ doplňuje Otýpková.
Česká klimatická žaloba není zdaleka jediná. Státy, ale i soukromé korporace už čelily zhruba šesti stovkám soudních pří po celém světě. Právě u nich spolek Klimatická žaloba čerpal inspiraci.
„Nejznámější, kterou jsme se inspirovali, je žaloba hnutí Urgenda, které vyhrálo u nejvyššího soudu Nizozemsku v roce 2019. Tehdy soud přikázal nizozemskému státu, aby snížil své emise o 25 proti oproti minulosti do roku 2020. V následujícím roce se přidaly úspěšné žaloby v Irsku a ve Francii,“ uzavírá Martin Madej.
Více se o klimatické žalobě dozvíte v pořadu Natura.
Související
-
Sucho a extrémní teplo v Česku? Nejspíš je to dopad tání mořského ledu, říká polární mikrobioložka
„S jistotou mohu říci, že do roku 2050 zmizí polovina evropských alpských ledovců, to už nedokážeme zvrátit,“ říká polární mikrobioložka Marie Šabacká
-
Rakouské ledovce už zachránit nejde. To ale není ten největší problém, říká glacioložka Fischerová
„V Rakousku už opravdu na návštěvu ledovců nezbývá příliš času,” říká glacioložka Andrea Fischerová z Institutu pro interdisciplinární horský výzkum Rakouské akademie věd.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka