Rakouské ledovce už zachránit nejde. To ale není ten největší problém, říká glacioložka Fischerová

Co znamená pro ledovce, když během léta víc prší?

Dříve jsme měli i v létě sněhové srážky. Povrch ledovců byl světlý a odrážel sluneční záření. Teď je tepleji. Už nesněží a led skrápí teplý déšť, který výrazně zrychluje tání.

Čtěte také

My změny klimatu ještě přežijeme, ale naše praprapravnoučata mohou mít velký problém, varuje meteorolog Dvořák

Takže déšť je teď na ledovcích častější než před dvaceti nebo třiceti lety?

Před třiceti lety na ledovcích skoro nepršelo. Teplota byla mnohem nižší a srážky tak padaly ve formě sněhu. Teď je tepleji a prší.

Co přesně zkoumáte v Institutu interdisciplinárního horského výzkumu, který vedete?

Naší zvláštností je, že kombinujeme několik oborů. Mezi našimi výzkumníky jsou ekologové, geografové člověka, sociologové, historici a samozřejmě také fyzici, geologové, geografové a glaciologové. Můžeme tak kombinovat všechny druhy poznatků, které potřebujeme ke studiu udržitelného rozvoje v horách.

Horské oblasti jsou velmi citlivé na globální změnu včetně změny klimatu. Oteplování tady pociťujeme silněji než v okolních oblastech. Proto se soustřeďujeme na hory a porovnáváme různé horské regiony. Hory jsou totiž lakmusovým papírkem celosvětové změny.

Čtěte také

Rakouské Alpy prozradí, co nás čeká. Tamní ledovce už nelze zachránit a předpoví osud Himaláje

Jsou rakouské hory a ledovce dobrým indikátorem změny klimatu?

Ano, rakouské Alpy jsou opravdu citlivý indikátor pokračujícího oteplování. Jsme zhruba dvacet až třicet let napřed oproti jiným horským oblastem. To samé se stane v Himálaji, skandinávských horách, Západních Alpách. V Rakousku jsme napřed a dezintegraci ledovců lze pozorovat už teď. Můžeme tady studovat jevy, které budou mnohem silnější například v Himálaji, kde přitom lidé na vodě z ledovců opravdu závisejí.

Tady v Rakousku se po roztání ledovců změní krajina, ale nebudeme trpět nedostatkem vody. Budeme schopni přežít. Ale na severu Indie je jiná situace. Roční úhrn srážek tam někdy je jen 200 milimetrů. To je opravdu málo. Jejich zemědělství je proto naprosto závislé na vodě, která odtéká z ledovců. Tady v Alpách můžeme nabídnout modely a zpracované poznatky, které budeme naléhavě potřebovat třeba pro budoucnost Himálaje.

V souvislosti s klimatickou změnou existuje řada bodů zlomu nebo zvratu, po jejichž dosažení už není cesty zpět a daný systém zkolabuje. Je pravda, že tady v případě alpských ledovců už jsme ho překročili?

Čtěte také

Emise v době pandemie klesly, co dál? Teď záleží na udržitelných investicích, shodují se odborníci

Ano, ledovce v rakouských Alpách už nemůžeme zachránit. V západních Alpách ve Francii a Itálii může být situace lepší, protože tamní hory jsou vyšší. Tady v Rakousku by mnohé ledovce roztály do 20 či 30 let, i když by už teplota dále nerostla. Už teď u nich nevidíme žádný nárůst. To znamená, že žádný sníh nevydrží přes léto a nemůže se tam zformovat nový led.

Víte, kdy přesně by mohly ledovce v Rakousku úplně roztát?

Nemáme stanovený rok pro všechny ledovce, protože některé jsou odolnější. Dobrým příkladem je Hallstätter, který začal zkoumat slavný vědec českého původu Friedrich Simony. Tento ledovec je mnohem houževnatější. Je tam stále 140 metrů tlustá vrstva ledu a v téhle části severních Alp jsou také silné srážky. Rychlost tání tam je pomalejší než v horách na západě Rakouska.

Také třeba oblast kolem hory Großglockner, kde Johann Stüdl (pražský rodák, pozn. red.) postavil svou chatu a uskutečnil slavný výstup, je odolnější. Leží totiž o 600 metrů výš.

Reakce jednotlivých ledovců na změnu klimatu se tak liší. Na konci století tu nebudou žádné a nebo jen velmi málo. Švýcarští vědci spočítali, že na konci tohoto století bude zbývat asi 5 - 30 procent alpských ledovců. Většina z nich ovšem bude na západě Alp, ne na východě.

Čtěte také

Vymírání druhů je poprvé důsledkem činnosti živého organismu, který si myslí, že je inteligentní, glosuje vědec Kindlmann

Jak rychle teď ledovce tají?

Když je hezký slunečný den, tak se jeho tloušťka může zmenšit i o 10 centimetrů za den. Výše položené ledovce ustupují o zhruba 4 metry ročně. Pasterze dnes ale za stejnou dobu ztratí 15 až 20 metrů. V průměru se všechny rakouské ledovce v extrémních letech tenčí o dva metry za rok. Během normálních let mezi roky 1970 a 2000 to bývala ztráta jen zhruba půl metru ročně. Ústupy ledovců se od té doby velmi zrychlily.

Dynamické klima

Zmínila jste, že některé ledovce jsou odolnější zejména díky vyšší nadmořské výšce. Pomáhají jim i nějaké další věci?

Na některých ledovcích máme silné sněhové srážky dosahující až deseti metrů sněhu za rok. Pak také existují malé ledovce ve stínu, které může celé pohřbít lavina. Ty jsou pak odolnější. V poslední době jsme také narazili na nový typ ledovce, který je celý zakrytý sutí. Když u něj stojíte, tak vůbec nepoznáte, že jde o ledovec, protože je pokrytý úlomky skal, které zároveň chrání povrch před táním. Takový ledovec by možná mohl být rychle reaktivován, kdyby se podmínky zlepšily.

Čtěte také

Covid-19, brexit, klima, školství. Poslechněte si analýzu hlavních událostí roku 2020

Také jsem četl o snaze během léta zakrývat některé ledovce, na kterých se lyžuje. Myslím, že to bylo v Itálii. Co na to říkáte?

To je trochu legrační otázka, protože my jsme tuto metodu vyvíjeli. Takže samozřejmě řeknu, že to je perfektní technika. Zakrytím se nám podařilo oslabit tání, ale tenhle postup je limitován na velmi malé oblasti v lyžařských rezortech. Také zakrýváme jen oblasti, které jsou opravdu blízko infrastruktury. Nemělo by smysl mít někde lanovku, kdyby z ní nemohli lidé kvůli tání nahoře vystoupit ven. Tohle jsou části ledovce, které zakrýváme, abychom je udrželi ve stejné výšce. Ale ledovec to nezachrání.

Zakrývat ledovce ve velkém měřítku tedy není možné?

Ne, ale můžeme alespoň zachránit ledovcový archiv s klimatickými informacemi. Děláme vrty a led pak dáváme na bezpečné místo. Získaná ledová jádra ukládáme v rámci mezinárodního projektu na Antarktidě, kde je můžou vyzvednout a analyzovat další generace. Přinejmenším budou mít zdejší klimatické záznamy za poslední tisíciletí.

Jak se zkoumají ledovce? Jakou šanci představuje pandemie covidu-19 pro ledovce? Poslechněte si celé Studio Leonardo Štěpána Sedláčka.