My změny klimatu ještě přežijeme, ale naše praprapravnoučata mohou mít velký problém, varuje meteorolog Dvořák
Klimatické změny provázejí naší planetu od nepaměti, přidávají se k nim ale čím dál větší zásahy člověka. „Prokazuje se, že i to relativně malé množství skleníkových plynů, zejména kysličníku uhličitého a metanu, které člověk uměle do atmosféry produkuje, ovlivňuje atmosféru víc, než bychom čekali,“ říká v Leonardu Plus meteorolog Petr Dvořák.
To potvrzují také družicová měření, která měří obsahy plynů a průběh teplot na zemském povrchu.
Čtěte také
„Bohužel se ukazuje, že i ten asi desetiprocentní vklad člověka oproti přirozenému uhlíkovému cyklu a činnosti přírody, má velmi výrazný a nečekaně velký vliv,“ soudí Dvořák.
„Vidíme to na růstu teploty atmosféry, kdy pozorujeme nárůst asi 150 let, ale za posledních dvacet let se velmi zrychluje. Vyjádřeno grafem je to křivka, která se dlouho velmi pomalu zdvihala, ale za posledních dvacet let začíná růst poměrně prudce.“
Věřte vědcům
To, že nejen politici zpočátku zpochybňovali varování vědců o změně klimatu, připisuje Dvořák tomu, že zvláště politici nechtějí odborníkům naslouchat. „Dnes už ale máme modely, které vymodelují scénář vývoje klimatu, dávají přesvědčivé výsledky a ukazuje se, že se předpovědi posledních 10 let naplňují.“
Meteorolog proto apeluje na politiky, aby se více věnovali tomu, co jim říkají klimatologové a vědci. „Budeme muset zachraňovat vodu, vymýtit sucho nebo se aspoň připravit na epochy, kdy se srážky budou přemisťovat do jiných šířek a budou vysoké teploty, které budou zásadně měnit život v daném regionu.“
Sucho, kůrovec... To byla ukázka toho, co přijde v dalších letech. A ono to přijde.
Petr Dvořák
„Politik je zvláštní živočich, který má spoustu jiných zájmů, než aby přišel a naslouchal klimatologovi, který říká pozor, musíme se postarat o naše budoucí generace. My to ještě přežijeme, ale třeba naše praprapravnoučata už by mohla mít velký problém, je potřeba začít něco dělat.“
Čtěte také
Dvořák vidí problém klimatu jako značně akutní. „Někteří vědci to dávají dost expresivně najevo, dokonce někdo tvrdí, že už jsme za bodem možného návratu k původnímu klimatu. Já si to úplně nemyslím, ale ten varovný prst je tam naprosto zřetelný.“
„Vidíme to sami: letos máme dostatek srážek, ale předchozích pět let tady bylo sucho, odumírají lesy, rozšiřuje se kůrovec, nebyla voda, nebylo možno ji běžně užívat, tak jak jsme zvyklí. To byla ukázka toho, co přijde v dalších letech. A ono to přijde.“
Klima jako v severní Africe
Naše středoevropské klima mohlo být časem nahrazeno klimatem, které známe ze severní Afriky. „To nechceme, protože vidíme, jaká je tamní životní úroveň. V Alžíru nejsou úrodné lány polí s pšenicí, bohaté lesy a jezera, tedy to, co považujeme za potřebné k dobrému životu.“
Většina lidí neprchá před válkou, ale před nekvalitou života. To se bude zhoršovat.
Petr Dvořák
To se také odráží v migraci. „Většina lidí neprchá z těchto zemí před válkou, ale před nekvalitou života. Hrnou se sem, protože život tady má vyšší kvalitu. To se bude zhoršovat, protože bude víc a víc lidí, pro které budou tamní podmínky nesnesitelné.“
„Je strašně důležitá zodpovědnost. Ale mně se zdá, že k zodpovědnosti rozhodně jako lidstvo nesměřujeme a na to klima reaguje tak jak pozorujeme, tedy zvyšováním teploty, které způsobuje větší výpar a vodní pára je velmi intenzivním skleníkovým plynem.“
Čtěte také
Více vodní páry v atmosféře způsobuje rychlejší oteplování atmosféry. „Dalšími efekty je třeba tání polárních čepiček a polárního ledu, kterými se mění vlastnosti oceánu, protože se do něj dostává méně slaná a studená voda, která mění životní podmínky pro mořské živočichy.“
„Mění se tak i mořské proudy, které zase mění proudění v atmosféře a tak to jde pořád dokola. Celý řetězec je složitý, protože hydrosféra, biosféra a atmosféry jsou složité komplexy, které reagují i na malý podnět,“ popisuje závažnost zdánlivě malých změn v životním prostředí Petr Dvořák.
Jak se měnilo klima na Zemi od jejího vzniku? Které klimatické jevy určují klima globální a jak?
Poslechněte si celé Leonardo Plus.
Související
-
V krizích musíme zobrazovat budoucí scénáře, říká Ondráš Přibyla, čerstvý držitel klimatické ceny
Na webové stránce Fakta o klimatu vysvětluje, proč a jak se dějí změny, které pociťujeme i v Česku. Za to dostal Ondráš Přibyla Cenu za komunikaci globální změny klimatu.
-
Zemědělci v Rakousku se připravují na sucho a horko. Pěstují rýži, zkouší předpověď plodinám na míru
V Rakousku se začíná znovu pěstovat víno a další plodiny, kterým prospívá větší sucho – například sója, amarant, proso nebo rýže.
-
Potřebujeme je kvůli zdravé půdě, škodí jim ale klimatická změna. Členovci se zmenšují, varují vědci
Půdní členovci rozkládají rostlinnou hmotu. Obohacují půdu o živiny a tím ji udržují zdravou. Kvůli klimatické změně se ale postupně zmenšují. A také jich ubývá.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.