Na naše století se bude vzpomínat jako na dobu, kdy lidé prohráli boj o biodiverzitu, varuje Marek Vácha

30. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Římskokatolický kněz Marek Orko Vácha

„Globální boj za záchranu biodiverzity prohráváme a přes všechno úsilí děláme příliš málo a příliš pozdě,“ tvrdí host Leonarda Plus, biolog, teolog a etik Marek Vácha.

Vácha souhlasí, že v průběhu evoluce se na planetě vymíralo vždycky. „Je zmapováno pět velkých vymíracích událostí. Tři byly v prvohorách, dvě v druhohorách. Jedna z definicí vymírání je, že za milion roků vyhyne asi 60 procent tehdejších druhů.“

„Veřejnost asi nejvíce zná vymírání před 66 miliony lety. Tehdy jdou pryč všichni dinosauři a přichází třetihory a éra savců. Tato událost je spojena se spoustou tajemných věcí, protože třeba skupiny živočichů, o kterých bychom řekli, že absolutně neměly šanci, jako třeba želvy, se dostanou úplně bez problémů do třetihor,“ říká biolog a etik.

Na 21. století se bude vzpomínat jako na století šestého vymírání, kdy lidé prohráli zápas o biodiverzitu.
Marek Vácha

Příčiny vymírání mohou být různé, připomíná Vácha: změna teploty na planetě, pohyb kontinentů, kterým zaniknou šelfová moře a mělčiny, v nichž se může dařit životu.

„Dnes se zdá, že rychlost vymírání je stokrát až tisíckrát vyšší, než ta takzvaná přirozená. Ani to permské vymírání nebylo tak drastické, protože ten zmíněný milion let na vymírání je pořádně dlouhý kus času. Dnes se vymírání děje v horizontu desítek roků.“

Vzduch a voda jsou majetkem celé planety

Vácha připouští, že zároveň vznikají nové druhy, ale tento proces trvá mnohem déle než extinkce. „Takže nelze použít argument, že nevadí, když vymře nějaký ptakopysk, protože zase nějaký nový vznikne. Příroda takhle nefunguje a nové druhy vznikají v horizontu milionu let,“ míní teolog a etik.

„Největší příčinou současného vymírání je znečištění vzduchu a vody. Vzduch je majetkem celé planety, stejně jako voda. Takže když nějaký stát vypustí zplodiny do vzduchu, tak ty se díky vzdušným proudům stávají majetkem celého lidstva.“

Dalším důvodem pro vymírání druhů je destrukce životního prostředí. „Pokud vykácíme Amazonii, tak zvířata nebudou mít kde žít. Některé druhy můžeme udržet v zoologických zahradách. Například madagaskarští lemuři se nám perfektně množí, ale nemáme je už kam dát.“

Když se nám podaří vypiplat zmizelý druh z jen několika párů, tak ho sice zachráníme, ale jeho genetická diverzita je pryč.
Marek Vácha

„A když si třeba vykácíme Amazonii, tak přijdeme o spoustu druhů, které do té doby vůbec nebyly popsány. A i u těch popsaných druhů nevíme o mnoho víc, než jen ten základní popis,“ upozorňuje Vácha.

Do ochrany přírody stojí za to bušit

Vácha zdůrazňuje, že aby si lidé nezničili životní prostředí, je potřeba „žádat velmi obtížnou věc.“ „Aby všechny státy planety přijaly nějaká drastičtější opatření. A to není tak úplně jednoduché,“ apeluje s tím, že sám si tuto dohodu umí představit.

Čtěte také

Přiznává ale, že jde o obrovskou výzvu. „O takovou, které lidstvo nikdy nečelilo. A když to nezvládneme, tak je šance, že půjdeme také pryč,“ varuje a dodává:

„Jako teolog musím dodat, že v bibli nám Pán Bůh nezaručuje, že lidstvo přežije na věky věků. Tedy když uděláme, chybu, tak můžeme jít pryč jako dinosauři.“

Vácha připouští, že lidstvo před podobným problémem ještě nestálo. „ Je to zodpovědnost všech a teď je ta chvíle, kdy se to láme,“ apeluje teolog a etik.

„Výzva pro nás všechny je ta, že ochrana přírody je věc, která v globálu stojí za to, abychom do toho bušili, tlačili na politiky. Protože přicházíme o věci, které jsou nenahraditelné,“ vyzývá Marek Vácha.

Jak důležitý je enviromentální vzkaz druhé encykliky papeže Františka? Poslechněte si celé Leonardo Plus s biologem, teologem a etikem Markem Váchou.

autoři: Eva Hůlková , Ondřej Čihák | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související